Rozhovor s porodní asistentkou Věrou Novákovou

Vlasta Jirásková, Aperio I/2005

Věra Nováková pracuje jako porodní asistentka v porodnici v Neratovicích a zároveň působí jako soukromá porodní asistentka, dula a laktační poradkyně. Patří k zakladatelkám někdejšího Centra aktivního porodu v pražské nemocnici na Bulovce a k známým českým propagátorkám přirozeného porodu.
Věrko, jaký je tvůj názor na situace, kdy porod postupuje pomalu? Můžeš je shrnout do několika skupin a nastínit, jak je podle tebe vhodné se kdy zachovat?

Podle průběhu rozeznáváme porody fyziologické a patologické. Těch fyziologických je asi 90 %. Co to ale je pomalu postupující porod? Kdo stanovil jeho správnou délku? Každý porod má své tempo. Je šitý bezpečně na míru matce a dítěti. Ze ženy se rodí matka, někdy rychleji, někdy pomaleji. Rychlost porodu ovlivňuje též temperament miminka. Délka porodu bývá také ovlivněna tím, zda žena rodí poprvé či podruhé… Roli hraje postavení a poloha dítěte, stav placenty a zdravotní stav matky.

Jaké bývají nejčastější důvody pro pomalu postupující porod?
Nejčastější důvod pro pomalý porod je z mého pohledu ten, že se ženy necítí bezpečně. Každá savčí samice totiž rodí dobře, jen když se cítí bezpečně. Velký vliv má to, co žena o porodu slyší v rodině i ve společnosti, zda se na porod dívá jako na nebezpečnou věc, či jako na přirozenou součást svého života. Často jsou ženy a jejich partneři ovlivněni filmy a historkami kamarádek. I média hrají velkou roli. Mnohdy je ženské tělo pojímáno jen jako sexuální symbol a všechny odchylky od „ideálu” jsou považovány za špatné. V důsledku se pak ženy snaží mít tělo stále pod kontrolou, a to při porodu škodí. Pro budoucí rodiče je proto nesmírně důležitá dobrá komplexní předporodní příprava. Získají při ní správné informace o fyziologii porodu, ženy nabudou důvěru v proces rození a ve vlastní tělo. Při porodu je třeba eliminovat stres, aby se oxytocin vylučoval ve vyšší hladině než stresové hormony. Žena pak bude mít dobré kontrakce a bude rodit bezpečně. Pozorováním matky i jejího doprovodu a rozhovorem se snažím zjistit, co nebo kdo ženu ruší, a pak to řeším. Možná potřebuje ztlumit světlo, najíst se nebo napít, najít vhodnější úlevovou pozici, anebo si obléct teplé ponožky. Vadí jí přítomnost některých lídí – partnera, porodní asistentky, či lékaře, anebo ji naopak postrádá? Rodičce pečlivě naslouchám, zajímá mě, co se jí honí hlavou. Můžu pomoci radou či empatií, dotykem, nerušením, respektováním intimity a osobnosti partnerů, navozením důvěry v tělo ženy i v miminko… Mnohdy pomůže obrátit pozornost k děťátku, matka si s ním povídá a povzbuzuje ho, atˇuž přijde…

Další skupinu tvoří situace, kdy se mylně domníváme, že porod už začal, ale není tomu tak. Žena má sice příznivý vaginální nález – už se otevírá, avšak má zatím třeba jen slabé krátké pobolívání a správná práce svaloviny děložní ještě nezačala. Bohužel občas rodičky v takové situaci necháme ležet v porodnici a přistupujeme k zásahům – klystýr, oholení, dirupce vaku blan, oxytocinová infuze, medikamenty. I potom porod někdy postupuje pomalu, a to proto, že ho vlastně uměle vyvoláváme a urychlujeme. Je důležité už v těhotenství dodat ženě informace, aby sama poznala, kdy porod začne. Pokud přijde do nemocnice a ještě nemá účinné kontrakce, a tudíž nerodí, přičemž je vše v pořádku, je vhodné neupínat pozornost na časové údaje a známky přípravné fáze. Je dobré umožnit, aby se porod opravdu rozjel sám a ženu i její rodinu uklidnit a povzbudit k trpělivosti.

Do třetí skupiny patří případy, kdy dochází k nějaké komplikaci – s placentou, dítětem nebo matkou. Tehdy už mluvíme o patologii. Tělo a porod posílají znamení – problematické ozvy plodu, postavení miminka, krvácení, vyšší krevní tlak. Tady je zejména důležité odlišit fyziologii od patologie. Nesmíme se při tom dívat na každý porod jako na potenciálně patologický, vždyť 90% žen rodí bez problémů.

Jaké máš zkušenosti s medikací a dirupcí vaku blan pro urychlení porodu?
Při fyziologickém porodu medikace ani jiných zásahů není třeba. 75% žen má zachovalý vak blan do úplného otevření branky děložní – hlavička je tak chráněná a dilatace branky méně bolestivá. Každý zásah má mít svůj zdravotní důvod. Porodnické umění spočívá právě v tom, aby lékař správně poznal, kdy zasáhnout musí a kdy zasáhnout smí. Někdy nedostatek lékařovy aktivity, ale bohužel i příliš mnoho aktivity, zejména nevhodné a nesprávné, může matku i dítě ohrozit. Dobrý porodník se musí vyznačovat trpělivostí, prozíravostí a odpovědností. Mám zkušenost, že ženy urychlený porod hodnotí jako bolestivější, vyžadují více léků proti bolesti a nevnímají pak rození jako záležitost svého těla a dítěte. Může tím být negativně ovlivněno i přivítání miminka po narození.

Máš pro rodičky, u kterých porod postupuje pomalu, nějakou jinou pomoc?

Vracím se k tomu, že zásadní je pocit bezpečí: respektuji ženu se vším, co dělá, beru ji takovou, jaká je, u příjmu se jí představím jménem, zeptám se jí, jak chce, abych ji oslovovala. Snažím se eliminovat stres, důležité jsou změny polohy, povzbuzení, chválení, odpočinek ve vaně nebo ve sprše. Pracuji i s olejíčky do koupele, na masáže, s relaxační nebo povzbudivou hudbou, dají se použít bylinkové čaje, případně homeopatika.

Jaký je tvůj názor na postup, když ženě odteče plodová voda?

Někdy plodová voda odteče spontánně, přestože žena ještě vůbec nemá kontrakce, anebo ji jen slabě pobolívá v podbřišku. Jiná situace je u ženy v termínu porodu a jiná u ženy s předčasným porodem. Pokud voda začne odtékat ženě před 37. týdnem těhotenství, musí rychle odjet do porodnice. Žena v termínu porodu za takových okolností ještě nerodí, jen jí odtéká plodová voda. Ta může být čirá nebo zkalená. Při zkalené plodové vodě je nutno odjet do porodnice co nejdříve. Je-li voda čirá, v naší zemi se doporučuje jet do porodnice do 2 hodin a tam ležet a čekat na porod. A to pod kontrolou zdravotníků – sledují srdeční akci miminka, měří tlak, někde odebírají krevní testy, podávají antibiotika – to vše, aby se předešlo infekci. Čirá plodová voda je však sama o sobě geniální tekutina, dezinfikuje porodní cesty, tudíž infekci nezpůsobí uvnitř. Infekce se do těla může dostat spíše zvenku, může ji způsobit zejména časté vaginální vyšetřování. Od prvního vaginálního vyšetření nám běží čas, říkají zkušení porodníci a porodní asistentky. V některých zahraničních porodnicích a občas i u nás si toto uvědomují a ženy vaginálně nevyšetřují, pokud je vše v pořádku a nezačne pravidelná děložní činnost. Zdravotní stav dítěte zjistí poslechem srdečních ozev i zevním vyšetřením a za klinického a laboratorního sledování ženy trpělivě čekají na příchod porodu. Většina porodů se během 24 hodin rozběhne sama, jiné jsou po 24 hodinách vyvolávány, přičemž podle stavu matky a dítěte to může být i dříve. Přístup k takové situaci se v jednotlivých porodnicích liší. Někde dávají antibiotika hned a vždy, někde až podle laboratorních a klinických výsledků. Informace o způsobu řešení této situace může žena dostat při výběru porodnice a podle toho, zda preferují individuální přístup, nebo rutinní zákroky, se i rozhodnout, kam půjde rodit.

Jak se ty osobně k takové situaci stavíš? Vím, že v zahraničí, a to hlavně v praxi porodních asistentek, není výjimkou čekat 48 hodin, i déle.

Mnoho žen si v této fází myslí, že už rodí, protože musely jít do porodnice. Dokud ovšem nenastane děložní činnost, žena je jen ve fází přípravy na porod. Důležité je vysvětlit, co se děje a co se asi dít bude. Já říkám, že miminko zatím jen poslalo vodní znamení o svém příchodu. Plodová voda odtéká v různých intervalech často až do porodu. Může odtéct přední voda, děťátko si hlavičkou udělá zátku a při tom se stále tvoří nová plodová voda. Je třeba podpořit ženin klid a trpělivost. Ženy často zaskočí, že mají jen čekat, chtěly by něco dělat. Mnohdy právě velká snaha porodit brání spuštění porodu, a tak se žena opět dostává do začarovaného kruhu (cizí prostředí, cizí lidé, časté zákroky či kontroly…). Doporučuji maminkám přijmout trpělivé čekání, až porod spustí samo miminko. Navrhuji odpočinek podle potřeby střídat s aktivitou — s chůzí, pohupováním na míči, sprchováním, koupelí. Někdy doporučuji oleje, vůně, čaje, stimulaci prsních bradavek, klystýr, akupresurní body, případně konzultaci s homeopatkou. Vždy je důležité se ženou promluvit a vysvětlit jí, co která metoda obnáší a jak ji používat bezpečně. Záleží hodně na tom, čemu rodička věří. Nejdůležitější je, aby věřila sobě, svému tělu a dítěti. Většina žen začně rodit během 24 hodin, ostatním se u nás porod vyvolává vaginálními tabletami nebo oxytocinovou infuzí.

Věro, řekni mi, prosím, na závěr, co pro svoji práci považuješ za důležité.
Mám zkušenost, že nejdůležitější vlastností porodní asistentky je trpělivost. Samozřejmě je důležité i vzdělání, zkušenosti a osobnost. Učím se ženám naslouchat. Obdivuji umění žen rodit a umění dětí se narodit. Většinu toho, co umím, mě naučily ženy a jejich děti v bříšku i venku. Děkuji jim za to.

Comments are closed.