Láska k dítěti mění reakce rodičů na svět. Porozumět vrozeným schopnostem novorozenců

*t Vlasta Jirásková, Aperio 5/2007

„Je to pravda, že by měla každý den aspoň dvě hodiny křičet?”, nedávno se mě ptala trochu nevěřícně mladá maminka desetidenní holčičky po návštěvě u dětské lékařky. „Proč ho pořád bereš, kdykoliv zapláče? Nech ho, ať si cvičí plíce, takhle se staneš jeho otrokem!” Ještě v jednadvacátém století mladí rodiče od starších a zkušenějších někdy slýchají taková doporučení. Porozumění vrozeným schopnostem novorozenců, jejich potřebám a stavům vědomí, jakými procházejí, může rodičům, profesionálům i příbuzným pomoci při péči o malé děti.

Naši předkové se domnívali, že děti na svět přicházejí slepé, špatně slyší a nic necítí. Dnes už je dávno známo, že všechny smysly člověka se vyvíjejí před narozením a nenarozené děti si je ještě v děloze procvičují.

Klidná bdělost
Neonatolog prof. Marshall Klaus a psycholožka Phyllis Klaus v knize Your Amazing Newborn (Vaše úžasné novorozeně) (1) uvádějí, že pokud donošené novorozeně leží matce po porodu na těle přímo kůží na kůži, v prvních devadesáti minutách jen velmi zřídka pláče. Naproti tomu osušená a teple zavinutá miminka položená do postýlky vedle matky v první hodině a půl v průměru plakala 20 až 40 vteřin z každých pěti minut.
V těchto prvních 90 minutách se miminko neovlivněné medikací nachází ve stavu klidné bdělosti (viz dále). Tak dlouho se takhle malé dítě může soustředit jedině po narození, v následujících dnech jsou stavy klidné bdělosti jen krátké. Má-li možnost, dívá se čerstvě narozené miminko matce z očí do očí, což je jedinečný zážitek vyvolávající silné emoce. Podle studií se miminko mnohdy až po 40 minutách začne zajímat o prs. Na místě je tedy dostatek trpělivosti.
Pečlivě osušené dítě se na hrudníku matky zahřeje rychleji a zdravějším způsobem než zabalené a přikryté peřinkou v postýlce. Klausovi uvádějí, že dokonce i podchlazené dítě se na matčině těle zahřeje rychleji než v inkubátoru.

BOX
Stavy vědomí novorozence
Spánkové stavy
•    klidný (hluboký) spánek: žádný pohyb, jen občasná trhnutí, pravidelné dýchání, nedá se probudit, 15 až 20 minut
•    aktivní spánek: REM, oční pohyby pod víčky, pohyby končetinami a tělem, grimasy, snadno se probudí, tehdy je možné budit ospalé novorozeně ke kojení

Stavy bdělosti:
•    klidná bdělost: klid, zájem o obličeje lidí, zostřená pozornost, možnost komunikace
•    aktivní bdělost: pohyby rukou a nohou, těla, zájem o okolí
•    pláč: známka nepohody, podnět pro rodiče, aby pomohli
•    malátnost: přechod mezi aktivním stavem a spánkem

Zdánlivě náhodné chování novorozenců spadá do šesti odlišných stavů. Každému stavu je vlastní určité chování, které se nevyskytuje v jiném stavu. Když rodiče a profesionálové pochopí, kterým stavem dítě prochází, mohou mnohem snadněji porozumět jeho projevům a adekvátně reagovat. Proto Američanka dr. Maureen Keefe vyvinula program pro zdravotní sestry, pomocí něhož učí rodiče rozpoznávat podněty dětí. Vede rodiče, aby uměli děti uklidnit a pomáhali jim regulovat míru bdělosti.
Ve stavu aktivní bdělosti se miminka mohou živě pohybovat, a tím lákají rodiče k interakci. Na rozdíl od aktivní bdělosti se stav klidné bdělosti vyznačuje jen nepatrným nebo žádným pohybem. Rodiče si nepřítomnost fyzické aktivity někdy vysvětlují mylně, jako nezájem. Přitom právě během stavu klidné bdělosti mohou s miminky zažívat nejpříjemnější okamžiky.
Dětem se rozzáří oči, zaměří se na nějaký předmět nebo na obličej rodičů. Tehdy se hodně učí. Přijímají  podněty, dobře reagují a jsou soustředěné. Ve filmu Úžasné schopnosti novorozeněte (2) můžeme pozorovat několikadenní děti, jak dokáží napodobit výraz obličeje dospělého, vysunutí jazyka, sahají na rodiče, sledují míček. Klaus zdůrazňuje, že se nejedná o žádné cvičení dětí, ale o radost z kontaktu a schopností miminka, a že dítě nemusí být vždy k takovým výkonům naladěné.
Je nesmírně důležité, aby rodiče o stavu klidné bdělosti věděli. Musejí být také velice citliví ke známkám toho, kdy dítě chce mít kontakt a kdy už nechce. Rodiče mohou děti chránit před přetížením tím, že se přizpůsobí jejich rytmu. Dobře se soustředit a udržet napjatou pozornost je pro miminko v podstatě velmi vyčerpávající. Možná proto jsou chvíle klidné bdělosti vzácné. Normální dítě během prvního týdne života v tomto receptivním stavu stráví pouhých 10% z každých 24 hodin.

Miminko nemůžeme rozmazlit
Pro rodiče bývá nejnáročnějším stavem miminka pláč. Obvykle se naučí rozlišovat pláč svých dětí a rozumět mu během několika prvních týdnů. Je důležité na pláč rychle reagovat a snažit se dítě utišit. Možná chce jen dotyk, pochovat nebo slyšet milý hlas, třeba potřebuje přebalit, je mu horko nebo zima, chce se napít. Studie ukazují, že většina dětí přestane plakat, pokud je vezmeme do náručí do devadesáti vteřin od začátku pláče. Keefe rodičům říká: „Miminko nemůžete rozmazlit. Nebojte se, že ho moc chováte, nebojte se, že na ně reagujete příliš.” Reakcemi na podněty a uspokojováním potřeb dítěte, mu dodáváme pocit jistoty a bezpečí, učíme ho sebedůvěře i důvěře v rodiče a okolní svět. Mnoho rodičů zažilo, že když v rané fázi ochotně uspokojovali potřeby dětí, potomci vyrostli v samostatné, láskyplné a aktivní jedince.

Projevy smyslů
Novorozenci nejlépe vidí na vzdálenost dvaceti až dvaceti pěti centimetrů a nejvíc se zajímají o obrysy lidského obličeje. Je to vzdálenost tváří matky a dítěte při  kojení. Rodiče dětem pomáhají objevovat sebe sama tím, že je jemně následují, a ne stimulací a vedením. Napodobují výrazy jeho obličeje, jeho broukání.
Hmat je zřejmě tím nejdůležitějším smyslem miminek. Studie ukazují, že časný a pravidelný dotyk rodičů u novorozenců snižuje hladinu stresových hormonů. Přispívá k přibýváni na váze, aktivuje anti-stresový hormon oxytocin a posiluje fungování imunitního systému. Snižuje srdeční tep dítěte, takže hlazení, masáže a nošení mohou mít velmi kladný vliv na cyklus spánku a bdění i na krmení dítěte. Dotyk také zvyšuje počet mozkových spojů, stejně jako to činí sluchové a zrakové podněty.
Novorozenci jasně prokazují schopnost zapamatovat si zvuky, které slyšeli před narozením. Když si miminka mohou vybrat, opakovaně se rozhodují pro známý uklidňující tón matčina hlasu.
Rozeznají také vůni své matky od ostatních žen a dávají jí přednost.
Z chutí mají nejraději sladkou.

Vzájemné vyladění
Miminka se pohybují v souladu s hlasem dospělého a téměř neznatelně se hýbají do jeho rytmu. Tomu se říká sladění a je to jeden ze základů lidské konverzace a interakce. Ve stavu klidné bdělosti se novorozeně umí silně citově napojit na toho, kdo se na signály jeho projevu dokáže vyladit.
Neonatolog Klaus tvrdí: „S novým porozuměním světu novorozenců máme nové možnosti. Možnost přehodnotit veškeré praktiky související s porodem a prvními minutami a hodinami po narození a uvědomit si, zda skutečně odpovídají potřebám celé rodiny a zejména dítěte.” Rodiče, kteří pochopí, jak se u dětí střídají stavy spánku s klidnou a aktivní bdělostí a proč dítě pláče, dokáží na potřeby miminek vhodně reagovat. Vzájemné vyladění pak přináší oběma stranám radost a uspokojení. Dětem pomáhá dobře prospívat a přispívá též k osobnostnímu růstu rodičů.

BOX:
„Když se zamilujeme do miminka, změní se nejen způsob, jakým reagujeme na ně, ale změní se i naše reakce na celý svět. Pozorovat dítě a trpělivě o ně pečovat přináší rodičům takové uspokojení, že změní svůj  život. Jak dítě reaguje stále jemnějším způsobem, buduje se mezi nimi pevný vztah. Čím citlivější jsou rodiče k podnětům dítěte, tím snadněji na ně reagují. Dítě má k jejich chování důvěru a oni začnou skutečně věřit, že jsou pro ně těmi pravými rodiči. Miminka se v tomto láskyplném kruhu přizpůsobí rodinným zvyklostem a postupně si vybudují základy bezpečného přilnutí.”
M. a P. Klaus, Your Amazing Newborn

*poznámky a literatura
(1)    Klaus, M.; Klaus, P. Your Amazing Newborn.
(2)    Klaus, M.; Klaus, P. Amazing Talents of the Newborn. Video, připravuje se český překlad Úžasné schopnosti novorozeněte

Leboyer, F. Porod bez násilí.
Odent, M. Znovuzrozený porod, Aperio 2007, 3.
Gaskin, I. M. Spiritual Midwifery, Ina May’s Guide to Childbirth, Aperio 2006, 2.
Aperio 2005, 3; 2006, 1,2,3; 2007, 3.
Klaus, M.; Kennell, J. Bonding: Building the Foundations of Secure Attachment and Independence.

Comments are closed.