Potřeby nejmenších

Vlasta Jirásková, Aperio 3/2005

To, jak ke svým dětem od malička přistupujeme, do značné míry předurčí, jací lidé z nich vyrostou. Budou zvídaví, laskaví, zdraví, budou schopni navázat pevný partnerský vztah? Nebo budou nedůvěřiví, možná agresivní, snadno podlehnou špatnému vlivu? K základním potřebám „lidských mláďat” patří potrava, spánek, pocit bezpečí a pocit, že jsou přijímána a milována. Většinu těchto potřeb najednou uspokojuje kojení. Rovněž nošení malých dětí odpovídá tomu, co s naším biologickým druhem zamýšlela příroda. Potřebu dotyku dále zabezpečují masáže a společně sdílený spánek dětí s rodiči. Při tom všem hraje důležitou roli i láskyplný klidný postoj rodičů a jejich pochopení pro jednotlivé vývojové fáze raného věku.

KOJENÍ: Člověk jako savec
Mládě člověka přichází na svět po zhruba čtyřiceti týdnech prenatálního života ve vývojové fázi, kdy ještě po mnoho následujících měsíců není schopno se samo o sebe postarat a potřebuje relativně intenzivní péči rodičů. Člověk patří mezi živočišný druh savců, který se vyznačuje tím, že jeho mláďata k životu potřebují mateřské mléko. Podle způsobu, jakým se savčí matky o své děti starají, je můžeme rozdělit na savce se spojitým kontaktem (nošence) a na savce s přerušovaným kontaktem, jejichž mláďata zůstávají v hnízdě/doupěti. Složení mateřského mléka jednotlivých druhů kromě jiného odpovídá způsobu, jakým se matka o mládě stará. Pokud jej na delší dobu opouští (když jde hledat potravu), její mléko obsahuje více tuků a bílkovin a má vyšší kalorickou hodnotu. Tráví-li  čas s mládětem a nosí-li ho na svém těle, mléko má menší obsah tuků i bílkovin a je rychle stravitelné. V takovém případě je potřeba časté krmení. Z tohoto hlediska je člověk řazen mezi druhy se spojitým kontaktem.

Důležitost prvních chvil po porodu
Miminko, které si po narození žena položí na hrudník, si samo dokáže vyhledat bradavku, začne ji olizovat a sát – pokud není utlumeno matčinou medikací. Potřebuje k tomu klid a trpělivost okolí. Je to úplně ideální počátek kojení a pevné vazby mezi matkou a dítětem. Kolostrum (mlezivo), které se ženě tvoří již ke konci těhotenství, je pro novorozeňátko dokonalou potravou, která mu dodá nejen potřebné živiny, ale také vysoké množství protilátek, jež ho chrání proti choroboplodným zárodkům. Tato ochrana je tak významná, že se často o mlezivu – nenahraditelné tekutině -  hovoří jako o „přirozeném očkování”.

Mateřské mléko není beze zbytku nahraditelné
Mateřské mléko se vyvíjí a mění v průběhu dne, s vývojem dítěte, během jednoho kojení (na začátku je „řidší”, uspokojuje spíš žízeň, na konci je tučnější, tiší hlad). Složení mateřského mléka matek předčasně narozených dětí je v prvních týdnech jiné než mléko matek donošených dětí – příroda se tak snaží těm nejmenším alespoň částečně kompenzovat zkrácený prenatální vývoj. Přijde-li dítě nebo matka do kontaktu s infekcí, v mateřském mléce se vytvoří konkrétní specifické protilátky a funguje jako lék. To je vlastnost, kterou žádná umělá výživa rozhodně nemůže nahradit! Díky ideálnímu složení i ochranné funkci mateřského mléka bývají kojené děti všeobecně zdravější.

Víc než jen strava
Na vývoj dítěte nemá vliv pouze složení potravy. Kojení přispívá také k tomu, že se matka snadněji naučí rozeznávat potřeby miminka a má možnost na ně mnohem rychleji reagovat. Je rozdíl, jestli stačí vyhrnout tričko a dítě přiložit, nebo je potřeba připravit a ohřát lahvičku. Děti projevují zájem o pití či sání mnoha jemnými způsoby (hledání hlavičkou, sací pohyby ústy, ručičky do pusy, klidný zvuk), pláč je až poslední rázná nebo zoufalá varianta. Pokud na známky vydávané dítětem reagujeme neodkladně, je spokojenější. Odpověď těla kojící matky na signál dítěte má fyzickou i psychickou podobu – spuštění mléka a ženinu touhu dítě přivinout. To dokládá vzájemnou přirozenou, biologicky podmíněnou symbiózu matky a malého dítěte. Miminko, jehož potřeby bývají bezprostředně uspokojovány, si potvrzuje svoji schopnost vlivu na okolí („chci pít nebo sát – dám to najevo – maminka mi vyhoví”) a snáze získává pocit důvěry – v sebe sama i v okolí. („Svět je bezpečné místo a já mám možnost v něm něco ovlivnit.”) To jsou základní vlastnosti, které ke spokojenému a úspěšnému životu bude lidské mládě potřebovat. Jsou předpokladem touhy a snahy poznávat, vytváření pevných důvěrných vztahů, sebevědomí, ale i laskavého přístupu k okolí.

Jak kojit a krmit
Při kojení střídavě z pravého a levého prsu jsou automaticky rovnoměrně stimulovány obě poloviny těla a mozkové hemisféry, obě ruce, obě oči. Na to je dobré myslet i při krmení z lahve a nepodléhat přirozené preferenci pro konkrétní stranu podle toho, zda jsme praváci nebo leváci. Dotyk s teplou pokožkou matky v dítěti vyvolává libý pocit, stimuluje jeho imunitu i vývoj. I to může žena, která nekojí, dítěti nahradit tak, že se alespoň někdy při krmení vysvlékne nebo prodlouží dobu jiného fyzického kontaktu (nošení, společné koupání a spaní, masáže).

Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do zhruba šesti měsíců, kojení jako základ výživy s postupným zaváděním dalších potravin do věku kolem jednoho roku a kojení jako doplněk pestřejšího jídelníčku do dvou let i více.

NOŠENÍ: odpovídá biologickému druhu člověka
Je pozoruhodné, jak nošené děti málo pláčou. Při takto úzkém kontaktu s dítětem dospělý totiž automaticky vnímá potřeby dítěte a může je rychle uspokojit. Tělesný kontakt, tlukot srdce dospělého, rytmus jeho dechu a houpavé pohyby dítě uklidňují a přispívají ke zpravidelnění nepravidelných tendencí novorozencova těla (tlukot srdce, rytmus dýchání, trhavé pohyby). Změny polohy dítěte podle toho, jak se dospělý pohybuje, stimulují jeho dosud nezralou nervovou soustavu, zejména vestibulární systém (pocit rovnováhy). Šátek nebo baby-vak na těle matky dítěti vytváří jakousi venkovní dělohu, která mu připomíná známé prostředí.
Větší miminko může z výškové úrovně dospělého pozorovat svět, cítí se součástí matčina či rodinného života a získává tak zajímavé podněty pro svůj vývoj. Intenzivní kontakt mezi matkou a dítětem pomáhá miminku dříve najít rytmus dne a noci. Hodně nošené děti mají dobře vyvinutý tonus krku a těla. V průměru u nich dochází k rychlejšímu a harmoničtějšímu psycho-motorickému vývoji a mnohdy, navzdory tomu, co bychom mohli předpokládat, začínají dříve chodit. Nošení na boku je prevencí problémů s kyčlemi.

Svědčí i nedonošeným dětem
Nejzřetelněji je možné sledovat pozitivní vliv nošení na vývoj předčasně narozených dětí, ostatně nejvíce studií se v této souvislosti týká právě jich. Srovnáváním bylo potvrzeno, že nedonošená miminka zabalená jen v plence, která svisle přímo na hrudníku nosí matka nebo otec, spí hlubším spánkem, méně pláčou, rychleji přibývají na váze, mají méně infekcí a vztah mezi nimi a rodiči se utváří snadněji a lépe. Při „klokánkování” si děti uchovávají energii a mohou ji využít ke svému vývoji. Také dětem se zvláštními nebo intenzivními potřebami nošení nadmíru prospívá.

Je praktické
Dobu nošení si volí každý rodič podle toho, co mu vyhovuje, i podle reakcí dítěte. V šátku je možné děti nosit od narození zhruba do tří let (nebo 15 kg), u některých baby-vaků se udává nosnost ještě vyšší. Rodiče s výhodou šátky používají venku při pochůzkách i při výletech, doma při domácích pracech nebo pro uklidnění dítěte. Obvykle střídají nošení s dobou, kdy miminko pokládají do postýlky nebo na zem, aby si mohlo volně hrát, otáčet se, lézt. I venku mohou používat jak šátek, tak kočárek. Větší děti nosí, když jsou plačtivé, nemocné, atd., když rodiče někam pospíchají, anebo jen tak pro radost a vzájemnou blízkost. Maminky si pochvalují, že s šátkem mohou i na veřejnosti zcela diskrétně kojit.

SPOLEČNÝ SPÁNEK: Stojí za to jej vyzkoušet
Většina maličkých dětí ráda a lépe usíná a spí v blízkosti rodičů. Pokud matka spí v bezprostřední blízkosti dítěte, ať už přímo s ním v jedné posteli, nebo má jeho postýlku přistavenu hned vedle své, jejich spánek se záhy zesynchronizuje a matka se budí o okamžik dřív než dítě. Dnes si ženy nemusejí brát miminka do postele s výčitkami, že dělají něco nevhodného. Takové intuitivní chování je již potvrzeno některými studiemi. Společné spaní rodičů s malými dětmi předchází syndromu náhlého úmrtí, problémům s kojením, oddaluje další těhotenství a v řadě rodin řeší problémy se spánkem. Přispívá k rychlejšímu fyzickému i psychickému vývoji dětí, dodává jim pocit jistoty a je jedním z faktorů, které vedou k vytvoření pevných vazeb mezi rodiči a dětmi. Je jisté, že taková varianta nevyhovuje každému. Někdy je i zapotřebí hledat, než najdeme takový způsob spaní, který právě pro naši rodinu v dané fázi funguje nejlépe.

Hlavní zásady bezpečnosti při společném spánku rodičů a dítěte:

  • Rodiče nesmějí být pod vlivem alkoholu, drog nebo uklidňujících léků.
  • Nemají kouřit.
  • Nesmějí být extrémně unavení.
  • Postel musí být pevná, dítě z ní nesmí spadnout. Nespat na gauči!
  • Dítě je méně oblečené, než kdyby spalo samo.
  • Nesmí mít přikrytý obličej.
  • Místnost je chladná.

LITERATURA:
SEARS, William, SEARS, Martha: The Baby Book, Little, Brown and Company. 1993.
SEARS, William, SEARS, Martha: The Successful Child, Little, Brown and Company. 2002.
MORRIS, Desmond: Lidské mládě, Argo. 1995.
KLAUS, Marshall, KLAUS, Phyllis: Your Amazing Newborn, Perseus Books. 1998.

INTERNETOVÉ STRÁNKY:
www.lllfrance.org, cododo.free.fr, www.babyfriendly.org.uk/sharedbed, www.sids.org.uk
Materiály o kojení La Leche League v češtině: www.rodina.cz/LLL
Laktační liga: www.kojení.cz
Nošení: www.vatanai.cz, www.mamanti.cz, www.babysatky.cz, www.babyvak.cz

Mgr.Vlasta Jirásková je překladatelka, lektorka předporodní přípravy a dula, matka dvou dětí. Sedm let pracovala jako poradkyně švýcarské Ligue La Leche. Spoluvytváří koncepci vzdělávání dul v ČR. Působí v redakční radě Aperia.

Comments are closed.