Kojení přispívá k přilnutí matky a dítěte a je příjemné

t. Vlasta Jirásková, časopis Aperio 3/06

Stejně jako se v matčině děloze vyvíjí nová lidská bytost, připravuje se její tělo na dobu, která po těhotenství zcela přirozeně následuje: na období laktace. Pro lidská mláďata je lidské mateřské mléko jedinou ideální potravou minimálně po prvních šest měsíců. Během celého prvního roku má mateřské mléko tvořit podstatný základ výživy dítěte, kojení jako doplněk další potravy je odborníky doporučováno do dvou let i déle. Přestože je možné miminko živit různými umělými náhražkami, nikdy nemají stejnou výživovou a zdravotní hodnotu jako mateřské mléko, které odpovídá přesně potřebám daného dítěte. Vždyť je to živá substance, jejíž složení se průběžně mění a obsahuje kromě nutričních prvků také protilátky, které dítě chrání proti nemocem.

Počátky kojení jsou úzce spjaty se způsobem, jakým matka rodí a dítě přichází na svět. Přirozený porod bez použití medikace je ideálním startem do života a významně usnadňuje i bezproblémový průběh kojení. Léky přijímané matkou přes placentu přecházejí k dítěti a ovlivňují jeho bdělost a zájem uchopit prs a sát. Po porodu je nesmírně důležitý přímý kontakt nahého tělíčka dítěte, jeho úst a ruček s nahým břichem, hrudníkem a prsy matky. Takový dotyk přispívá k prudkému uvolnění oxytocinu tolik prospěšného – pro vzájemné pouto mezi matkou a dítětem, vypuzení placenty, zabránění krvácení a také pro spuštění mléka.

Novorozeně, které není utlumeno matčinou medikací, má samo schopnost najít bradavku (jež voní stejně jako plodová voda), doplazit se k ní a uchopit ji. Někdy to udělá poměrně krátce po porodu, jindy potřebuje času víc, až dvě hodiny nebo i déle. Podstatné je, aby měly matka s dítětem dostatek klidu a nikdo na ně nespěchal. Stačí miminko na matčině těle do sucha otřít, dát mu případně čepičku, protože nejvíc tepla ztrácí hlavičkou, a oba přikrýt teplou dekou. Běžné poporodní ošetření dítěte je možné odložit. Matčin hrudník je nejlepším výhřevným lůžkem pro novorozeně, má schopnost velmi rychle se teplotně přizpůsobit potřebám dítěte.

Po porodu by miminko do úst nemělo dostat vůbec nic kromě matčiny bradavky. Jsou zaznamenány případy, kdy nešetrné odsávání způsobí počáteční odmítání prsu. Při prvním přikládání je důležité hlavně vzájemné seznámení. I pouhé olizování bradavky je dobré pro budoucí úspěch kojení. Miminku se nemá hlavička nikterak vést a už vůbec ne přitlačovat k prsu!  Důležitá je trpělivost a dostatek času!

Později
Nejlépe se kojí v pohodlné posteli nebo křesle s dostatkem polštářů na vypodložení. Oblíbený je polštář na kojení ve tvaru podkovy. Žena by si měla najít pohodlnou pozici, při níž se nijak nenapíná. Je to důležité proto, aby se pak v průběhu kojení už zbytečně neposouvala a neovlivnila tak zbůsob, jakým miminko drží bradavku. Rodiče si pochvalují dostatečnou přípravu na kojení ještě v době těhotenství. Správné přikládání a různé polohy vám předvede laktační poradkyně, dula nebo lektorka předporodní přípravy. Po porodu vám pomůže porodní asistentka nebo dětská sestra.

Pokud je dítě správně přiložené (nebolí vás to nebo – zpočátku – jen trošku), dobu kojení není vhodné nikterak omezovat. Čím víc dítě saje, tím dříve se vám bude po počátečním kolostru tvořit zralé mléko. Novorozeně by mělo sát 8 až 12krát za 24 hodin. Nečekejte, až bude plakat, chuť sát dává najevo nejprve jemnějším způsobem. Křičící dítě je potřeba nejdřív utišit, aby se mohlo správně přisát. Není vhodné miminko vážit při každém kojení, maminky to zbytečně znervózňuje, což se na průběhu kojení může negativně odrazit. Dudlíky a lahvičky mohou dítě poplést, jejich používání se (zejména v šestinedělí) nedoporučuje.

Některé výhody kojení:

  • Kojení je ekologické a ekonomické.
  • Nemusíte utrácet za nákup speciálních přípravků, které se navíc kvalitou mateřskému mléku nevyrovnají.
  • Nekupujete lahvičky, ohřívače, mycí prosředky, ušetříte energii na ohřívání, vodu na mytí.
  • Mateřské mléko má matka vždy po ruce, připravené v ideální teplotě.
  • Ušetříte za léky, později nebudete chybět v práci, protože kojené děti bývají i později zdravější.
  • Čerstvé mateřské mléko není nikdy kontaminováno bakteriemi.
  • Výlučné kojení do šesti měsíců přispívá ke správnému vývoji imunitního systému.
  • Kojené děti mají méně nemocí horních cest dýchacích, zánětů středouší, průjmů a zubních kazů.
  • Dlouhodobé kojení vede ke správnému vývoji zubní čelisti, předchází ortodontickým problémům.
  • Kojení snižuje riziko ekzému, astmatu nebo jiných alergických projevů.
  • Kojení pomáhá předcházet syndromu náhlého úmrtí, chrání proti bakteriální meningitidě, reumatické artritidě a některým typům dětské rakoviny.
  • Mateřské mléko je možné použít jako lék – na zánět spojivek, do nosu, na opruzení či jiné kožní projevy (ne pokud by obsahovalo candida albicans).
  • Kojené děti mají lepší výsledky v inteligenčních testech.
  • Krmení umělou výživou zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou I. i II. typu.
  • Časné kojení předchází novorozenecké žloutence a pomáhá zavinování dělohy matky.
  • Za určitých podmínek (!) kojení funguje jako antikoncepce.
  • Kojení ženy chrání před anémií a některými typy rakoviny, snižuje riziko osteoporézy jak u matek tak u dětí.
  • Chemické procesy spojené s kojením přirozeně uklidňují dítě i matku, a to je milé pro celou rodinu.
  • Kojení přispívá k přilnutí matky a dítěte a je příjemné!

Více informací: V. Weigert: Všechno o kojení, Portál 2006, www.lalecheleague.org/czech, www.kojeni.cz, www.naturalchild.org

Aperio 3/05 Potřeby nejmenších

Napsáno pro časopis Aperio 3/06 s tématem Rodina a peníze – proto jsou mezi výhodami kojení na prvním místě zmíněny výhody ekonomické. Další podrobné informace najdete v knize Iny May Gaskin: Průvodce kojením, Argo 2011.

 

 

 

 

 

 

 

 

Comments are closed.