O porodních domech v roce 2001

Toto je má přednáška na Diskusním večeru č. 2 v Praze v hotelu Pyramida, organizovaném o.s. Aperio, 21. října 2001. Smutnou skutečností je, že ani o 15 let později, v roce 2016, v České republice navzdory letitým snahám neexistuje žádný plně funkční porodní dům, kde by se mohlo rodit.

Zpráva o situaci porodních domů ve vybraných zemích

21. 10. 2001

Vlasta Jirásková

V západních zemích mají budoucí rodiče obvykle možnost podle zdravotních předpokladů ženy, svého přesvědčení a informovanosti volit místo, kde přivedou dítě na svět. Mohou se rozhodovat mezi porodem v domácnosti, v porodním domě, rozením v „alternativním“ porodním pokoji v nemocnici nebo v klasickém nemocničním porodním sále a mohou také zvolit ambulantní porod v nemocnici s návratem domů po několika hodinách. Ve svém příspěvku se zaměřím na porodní domy. Vycházím z informací o Německu, Švýcarsku, Belgii, Francii a Quebecu.

První porodní domy začaly vznikat ve Spojených státech už před třiceti lety jako reakce na odcizené rození v technicky stále lépe vybavených nemocnicích. V Evropě nejstarší porodní domy existují přes patnáct let v Německu a ve Švýcarsku. Ve frankofonních oblastech nemají dlouhodobou tradici: v zásadě vznikaly a vznikají od druhé poloviny devadesátých let po dnešek. Mezi jednotlivými porodními domy může být řada rozdílů (vzhled, rozsah nabízených služeb, počet narozených dětí i způsob spravování).  Jednu zásadní věc však mají všechny společnou:

filozofii přístupu k rození a k příchodu dítěte na svět.

Všechny porodní domy bez rozdílu vznikly z přesvědčení, že těhotenství a porod tvoří normální součást života ženy a, není-li určeno jinak – a tahle podmínka je důležitá-, nejedná se o žádnou zdravotní komplikaci, o kterou by měl nutně pečovat lékař a kvůli které by žena měla být vystavována stresu a pocitu odcizení, jaké bývají spojovány se vstupem do nemocničního zařízení.

Porodní domy vznikly na základě přesvědčení, že  porod  a narození dítěte jsou mezníkem v životě ženy, jejího partnera, dítěte i celé rodiny, a z přání nabídnout ženě a jejím nejbližším alternativu mezi rozením v nemocnici, anebo v domácnosti. Nabízejí prostředí, které civilním zařízením a atmosférou připomíná domácnost a zároveň technickým zázemím a dostupnou vzdáleností od nemocnice může rodičkám dodávát větší  pocit jistoty. V porodních domech se soustředí na zdraví a nikoliv na nemoc. Pro tyto vlastnosti je některé ženy považují za ideální místo k rození.

Neposledním opodstatněním vzniku porodních domů je přesvědčení, že příchod nové bytosti na svět má duchovní rozměr, který matka a otec mohou lépe procítit v intimním prostředí, kde je zajištěn dostatek klidu a pohodlí a kde je žena plně respektována a doprovázena osobami, které při porodu  a při narození dítěte uznávají stejné priority jako ona. Rovněž dítěti se všichni snaží zabezpečit co nejohleduplnější příchod na svět. Zastánci porodních domů věří, že způsob, jakým ženy rodí a děti přicházejí na svět, se odráží na sebevědomí ženy, na jejím vztahu k dítěti, atmosféře v rodině a v důsledku na celé společnosti.

Z informací, které jsem shromáždila, vyplývají následující skutečnosti:

situace porodních asistentek
Ve všech oblastech, které jsem sledovala, existuje profese samostatné porodní asistentky, která může zabezpečovat primární porodnickou péči. Může kontrolovat vývoj těhotenství, samostatně doprovázet ženu při porodu, postarat se o novorozeně a kontrolovat zdravotní stav šestinedělky. Ve všech fázích dokáže rozpoznat komplikovanější situace, kdy ženu či novorozeně okamžitě doporučuje k péči lékařů. Veškeré její služby jsou hrazeny pojišťovnami.

součinnost porodních asistentek, lékařů a sdružení rodičů
Porodní domy vznikají z iniciativy porodních asistentek. K jejich vzniku přispívají rovněž lékaři naklonění přirozenému či aktivnímu porodu svojí ochotou ke spolupráci a v neposlední řadě také silná podpora občanských sdružení rodičů. Jeden porodní dům v Belgii dokonce vzniká jako místo plně spravované asociací rodičů.

Správa porodních domů a jejich služby:

správa
Porodní domy jsou po odborné stránce samostatně řízeny porodními asistentkami, které odpovídají za jejich činnost.

služby
Nabízejí kontinuální primární péči v těhotenství, během porodu a šestinedělí. Poskytují průběžné kontroly vývoje těhotenství. Plnohodnotnou součástí předporodní péče je předporodní příprava různého typu.

V porodních domech je možné přivést dítě na svět za asistence samostatné porodní asistentky a výjimečně i za doprovodu lékaře. Pokud je vše v pořádku, dítě s matkou od sebe nejsou vůbec odlučovány.

Možnosti pobytu matky s dítětem či celé nové rodiny v porodních domech po porodu se v jednotlivých zařízeních různí. Někde matky povzbuzují k poměrně rychlému návratu domů, pochopitelně za předpokladu, že nedochází k žádným komplikacím, tedy jen několik hodin po porodu (2-6 hodin), jinde mohou podle přání  i celé rodiny zůstat několik dní (někde i před očekávaným termínem porodu).

Porodní asistentky v každém případě po porodu kontrolují zdravotní stav matky i dítěte, nejprve každý den (je-li matka s dítětem doma, docházejí za nimi), později si matky s dětmi zvou na kontroly do porodního domu. Rodiče se na porodní asistentky  mohou kdykoliv obracet s dotazy a konzultovat s nimi např. kojení a péči o miminko.

V některých porodních domech mohou rodiny pobývat v prvních dnech šestinedělí, přestože porod proběhl v porodnici.

Existují i tzv. „rodinné nebo rodičovské“ porodní domy, které jsou výhradně spravovány asociacemi rodičů. Ti v nich organizují aktivity spojené s přípravou na příchod dítěte na svět a s raným rodičovstvím a zároveň v nich jsou k dispozici místnosti, kde je možné rodit a trávit určitý čas po narození dítěte. Rodička si do takového porodního domu sama přivede porodní asistentku nebo porodníka, kteří jí mohou asistovat jako při porodu v domácnosti.

Bezpečnost rození v porodním domě:

Porodní domy vykazují vynikající výsledky z hlediska bezpečnosti. Od počátku jejich existence v Evropě je jejich perinatální mateřská a novorozenecká mortalita nulová (a to včetně transferů).

podmínky přijetí k porodu
Jednou z podmínek bezpečnosti porodních domů je prevence a pečlivá selekce rodiček. Ženy, které rodí v porodních domech (podobně jako v domácnosti), jsou vždy zodpovědně vybírány. Pokud jejich zdravotní stav nebo stav miminka nenasvědčuje tomu, že by vše mělo proběhnout normálně, fyziologicky, je pro ně bezpečnější porod v porodnici, která je personálně i technicky pro tyto případy dobře vybavená. Tak v letech 1993-1998 60% žen, které byly v těhotenství v péči porodních asistentek z porodních domů, skutečně v porodním domě porodilo,   zatímco 40% jich bylo převedeno k lékařům.

Aby žena mohla rodit v porodním domě, musí splňovat tato zásadní kriteria:

  • Žena (dvojice) se na nadcházející porod seriozně připravuje.
  • Porodní asistentky z porodního domu kontrolují průběh těhotenství.
  • Těhotenství probíhá normálně a napovídá, že rovněž porod bude mít normální průběh.

 

K těmto kriteriím se připojují další, která se v jednotlivých domech mohou lišit. Patří k nim tato:

  • K porodu dochází nejdříve 3 týdny (jinde 2 týdny) před předpokládaným termínem a nejpozději 2 týdny po termínu.
  • Předchozí porody byly normální. (V některých porodních domech k porodu přijímají rodičky, které prodělaly císařský řez, ovšem déle než před rokem, v jiných ne.)
  • Žena měla nejméně jednu kontrolu ultrazvukem.
  • Neriziková poloha miminka.

kvalifikace porodních asistentek a jejich přístup
Porodní asistentky vycházejí z důvěry v přirozený porodní proces a z vědomí, že rození optimálně funguje, cítí-li se žena v bezpečí, netrpí-li chladem, strachem či pocitem osamocení. Vědí, že příroda ženu naprogramovala k rození a dítě k tomu, aby se narodilo. Rodičky se s porodními asistentkami seznamují během těhotenství a postupně se mezi nimi vytváří na důvěře založený vztah. Ten jednoznačně přispívá k atmosféře bezpečí, ve které se žena může uvolnit a poddat porodnímu procesu. Do něj se porodní asistentky snaží pokud možno nezasahovat, aby nenarušily funkci hormonů řídících porod. Užívají „jemné“ pomocné prostředky jako je masáž, aromaterapie, hydroterapie, homeopatie, podle polohy dítěte mohou doporučit vhodné polohy, atd. V případě nutnosti mohou však ordinovat i alopatické léky, provést např. epiziotomii, použít kleště nebo vakuumextraktor, po porodu mohou rodičku zašít.

technické zařízení porodního domu
K bezpečnosti porodních domů přispívá i jejich základní technické vybavení. Jsou vybaveny monitory na záznam srdečních ozev dítěte a kontrakcí rodičky, které fungují na různou vzdálenost nebo i ve vodě. Vlastní reanimační stoly, záchranné soupravy a lampy na zahřátí novorozeněte.

spojení s nemocnicí
Zásadní podmínkou bezpečnosti rození v porodních domech je jejich zapojení do sítě zdravotnických zařízení.  Spolupracují s porodníky, neonatology a pediatry, kteří jsou připraveni řešit případné komplikace během porodu a po něm. Mívají spojení s rychlou záchrannou službou. V letech 1993- 1998 bylo v Evroopě během porodu do nemocnice převezeno 7% žen.

Ekonomické hledisko

Jak už jsem uvedla, činnost porodních asistentek je plně hrazena pojišťovnami, snad s výjimkou některých rozšířených předporodních kurzů. Náklady na jejich platy jsou mnohem nižší než na platy lékařů. V některých zemích si pojišťovny jasně uvědomují finanční úspornost péče porodních domů a plně proplácejí i pobyt, který je rovněž méně nákladný než pobyt v nemocnici. (Tak je to např. v Quebeku a mělo by tomu tak být v připravovaných porodních domech ve Francii. V Německu a ve Švýcarsku takto proplácejí pobyt v porodních domech, které jsou na seznamu porodnic, v jiných případech každá pojišťovna volí jiný postup – buď pobyt proplácí plně nebo částečně, anebo výjimečně na něj nepřispívá.)

Z údajů, které jsem měla k dispozici vyplývá, že se v porodních domech rodí kolem 2% dětí.

Situace v některých zemích

Quebec: Situace 6 současných porodních domů v Quebecu je velmi dobrá. Porod i celý pobyt v nemocnici je hrazen z nemocenského pojištění.

Francie: Ve Francii je aktivní množství rodičovských sdružení, která prosazují právo ženy na „humánní“ porod. Samostatné porodní asistentky legálně doprovázejí ženy při  porodech v domácnosti. (Jedná se o 1% ze všech porodů.) Existuje rodičovský porodní dům v Sarlat, který má dlouhou historii. V současné době je připraveno pět porodních domů, které mají být zařazeny do pilotních projektů a které čekají na souhlas ministerstva. Činnost by měly zahájit v listopadu t.r. (tedy 2001). Asociace předem jednají s pojišťovnami, a ty souhlasí s plným proplácením porodů a pobytů v porodních domech (kromě stravy), neboť si jsou vědomy, že rození v porodním domě je z ekonomického hlediska úspornější než v nemocnici.

Belgie: Samostatné porodní asistentky doprovázejí porody v domácnosti, existuje jeden porodní dům v pravém slova smyslu, další vedený porodními asistentkami, v němž se ale zatím nerodí, a třetí připravuje asociace rodičů.

Německo: V Německu funguje na 70 až 100 porodních domů. Mimo porodnice se rodí minimálně 2% dětí. Veškeré služby porodních asistentek jsou hrazeny pojišťovnami. Pobyt v porodních domech, které jsou na seznamu nemocnic, je plně proplácen pojišťovnami. V opačném případě každá pojišťovna postupuje jinak, některé pobyt v porodním domě hradí plně, jiné částečně. 

Švýcarsko: Ve Švýcarsku je 15 porodních domů. V  posledních dvou letech se v porodních domech narodilo přes 2% dětí. (2,2%,2000 -961 dětí, v roce 1999 -989 dětí) Hrazení pojišťovnami je podobné jako v Německu.

 

Shrnutí:

Většina porodních domů vznikla na základě spolupráce porodních asistentek, sdružení rodičů a lékařů nakloněných přirozenému porodu. Pod jejich tlakem došlo k legislativním změnám, takže je samostatná činnost porodních asistentek a porodních domů oficiálně uznávána. Aby porodní domy mohly plnit své poslání, jímž je primární péče ve fyziologických případech, je důležitá jejich samostatnost a zároveň jejich zapojení do sítě zdravotnických zařízení a spolupráce s odbornými pracovišti.

Práce porodních asistentek je všude plně proplácena pojišťovnami. V zemích, kde je i pobyt v porodním domě plně hrazen, si jasně uvědomují jeho ekonomickou úspornost, jinde zaběhnuté koleje postupně mění směr. V oblastech, které jsem sledovala, děti narozené mimo nemocnice zatím netvoří vysoká procenta. Pro jejich rodiče a pro ně samé jsou však okolnosti příchodu na svět nesmírně důležité. Ženy, které se rozhodují rodit v porodním domě, neberou přípravu k porodu na lehkou váhu. Pokud to jejich osobní situace umožňuje,  připravují se spolu s partnerem. Je jim jasné, že ženské tělo je uzpůsobeno k rození a, pokud dodržují zdravou životosprávu a těhotenství se vyvíjí normálně, musejí vyhledat místo, kde se při porodu budou cítit co nejbezpečněji, aby porodní proces nebyl narušován, a kde jim nebudou hrozit zbytečné zásahy. Za svoji sílu a cílevědomost bývají odměněny posíleným sebevědomím, hlubokým existenciálním prožitkem a vědomím, že pro své dítě už na začátku života udělaly maximum.

Porodní domy jsou bezpečnou a úspornou alternativou porodnic.

Věřím, že v České republice iniciativy za vznik porodních domů najdou podporu široké laické a  odborné veřejnosti i podporu legislativních orgánů.

Věřím, že i čeští rodiče budou mít v co nejbližší době možnost volit rodné místo a způsob, jakým za doprovodu kvalifikovaných odbornic či odborníků přivedou své dítě na svět!

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net

 

21. října 2001                                                                                 Mgr. Vlasta Jirasková

Comments are closed.