Příprava na narození dítěte a rodičovství
Praha 6 – Suchdol, Internacionální 1225
6 x 2 hod, středa a pondělí 17:00 až 19:00 hod.
POZOR : namísto pondělí 3.6. bude lekce v úterý 4.6.

Kurz je určen pro rodiče, kteří čekají své první dítě, i pro ty ostatní. Ženy získají
důvěru ve svoji přirozenou schopnost rodit. Partneři se dozvědí, jak mohou rodící ženě pomoci. Shlédnutí unikátního filmu Porod v podřepu (Birth in the Squatting Position).
Témata: průběh porodu, porodní péče matce a dítěti přátelská – podpořená
výzkumem, porodní plán- přání, úlevové prostředky, bonding, počátek kojení, atd.

Cena 2 000 Kc, partner zdarma. Přihlášky emailem nebo na 602 747 065:

Těší se na vás Vlasta Jirásková

V Praze v kině Perštýn dnes začíná skvělý Festival o těhotenství, porodu a rodičovství, od pondělí do neděle výstava, zajímavé přednášky a semináře, poradna duly a porodní asistentky, prodej pozoruhodných knih, eko kosmetiky, oblečků pro děti atd. Dopolední program pro školy zajišťují duly ČAD. Nenechte si festival ujít! Další akce na jiných místech ČR. Více informací zde.

Vlasta Jirásková pro internetový časopis pro studentky a studenty studentpoint.cz, duben 2013

„Nerušit! Rodím“ je sloganem letošního Světového týdne respektu k porodu (www.respektkporodu.cz). Toto heslo zcela případně vyjadřuje podstatu toho, za jakých podmínek může porodní proces dobře probíhat. 

Možná vám téma porodu připadá ještě hodně vzdálené, protože miminko zatím neplánujete. Zkuste se však na chvíli zamyslet, co se vám vybaví, když se řekne slovo „porod“. Vzpomeňte si, co jste naposled o porodu četli v novinách. Jakou porodní scénu jste viděli ve filmu? Nepřekvapilo by mě, kdyby to byla nějaká pohotovostní situace doprovázená hudbou vzbuzující svíravý pocit napětí. Musel rodičku nebo miminko někdo zachraňovat? Jaké pocity slovo „porod“ ve vás vyvolává? Nadšení, radost, zvědavost? Nebo strach, odpor, obavy? Kolikrát jste slyšeli nastávající maminku mluvit o tom, že se těší nejen na miminko, ale také na samotný porodní proces? Kolikrát jste slyšeli vyprávění ženy, která na celý porod vzpomíná jako na nejkrásnější událost v životě, jako na něco hluboce radostného a příjemného? Slyšeli jste o tom, že některé ženy při porodu zažívají fantastický orgasmus?? 

Ano, je to tak! A jak je to možné? Porod, podobně jako období laktace, jsou součástí sexuálního života ženy. Při porodu a při kojení, stejně jako při milování, hraje důležitou roli hormon oxytocin, o němž se často hovoří jako o hormonu lásky. Kromě mechanického účinku (např. stahy dělohy nebo vypuzování mléka z prsou) má také účinek psychický – vyvolává láskyplné pocity mezi zúčastněnými, např. mezi milenci nebo mezi matkou a dítětem (pozor – vliv na psychiku má pouze přirozený oxytocin produkovaný hypofýzou, nikoliv oxytocin umělý). A už se dostáváme k tomu, proč je důležité, aby při porodu ženu nikdo nerušil. Funguje to podobně jako při sexu – je potřeba soukromí, pocitu bezpečí, raději přítmí, tepla a klidu. Za těchto podmínek jsou příslušné hormony vylučovány v adekvátním množství a mohou náležitě plnit svou funkci. (Znalci říkají, že oxytocin je hormon „stydlivý“.) Pokud takové podmínky splněny nejsou, funguje to hůř nebo to nefunguje vůbec…

Těhotenství a porod jsou normální události v životě ženy. Příroda ženu vybavila k tomu, aby mohla na svět přivádět děti, a každé miminko je „naprogramováno“ k tomu, aby se narodilo. Aby mohla žena dobře porodit, potřebuje při porodu postupně zcela „vypnout“ neokortex, racionální část mozku. Na plné obrátky naopak musejí pracovat primitivní mozkové partie, které máme společné s ostatními savci. A jak to běžně vypadá v české porodnici?

Když rodička do nemocnice dorazí s již rozeběhnutým porodem, hned zkraje musí zapojit neokortex a odpovídat na zvídavé otázky ohledně telefonního či rodného čísla. Podstupuje zhruba dvacetiminutové natáčení monitoru, při němž není možné se hýbat, ač by pohyb či změny pozice pro průběh porodu právě mohly být příznivé. Následuje vaginální vyšetření a poté většinou klystýr a někdy i holení. Jeden rušivý zásah za druhým. 

Moderní medicína si s porodem, který se pozastaví, zdánlivě snadno poradí. Stahy je možné povzbudit umělým oxytocinem nebo protržením vaku blan. Kdyby to potom moc bolelo, protože tělu vlastní přirozené opiáty za umělým oxytocinem „nestíhají“, k dispozici máme epidurál, který bolest utlumí. Ten má však bohužel řadu negativních účinků na matku i na dítě (o čemž se mluví jen málokdy) a může vyvolat další řetězec zásahů. Dlužno tedy konstatovat, že zcela běžně bývá rodička ve své porodní práci rušena, a to – jak už víme – pro normální průběh porodu příznivé není.        

Co s tím? Co udělat pro to, abychom na porod mohly/i vzpomínat jen s radostí a zvýšily svou šanci prožít ho dobře a snad i orgasmicky? Zavčasu se informovat. Přemýšlet o tom, co pro své dítě a pro sebe člověk považuje za důležité. (Nezapomeňme, že co je při porodu nejlepší pro matku, je nejlepší také pro miminko!) Předem si zjistit, které zdravotnické úkony a postupy jsou na základě výzkumných studií světovými kapacitami považovány za užitečné a které naopak za škodlivé – např. v dokumentu 10 kroků k optimální porodní péči, který najdete na internetu m.j. na níže doporučených webech. Přečíst si či prolistovat některou z kvalitních inspirativních knih (třeba Znovuzrozený porod M. Odenta nebo Zázrak porodu I. M. Gaskin); pročíst si informace např. na stránkách Hnutí za aktivní mateřství (www.iham.cz) nebo České asociace dul (www.duly.cz).

A také: Buďte k sobě pozorná. Uvědomujte si, co vám dělá dobře a co nikoliv. Zjišťujte, při jaké činnosti se uvolníte. Máte-li nějaká stará traumata, snažte se s nimi vypořádat – nestyďte se případně vyhledat pomoc. Buďte na sebe hodná. Zdravě jezte a pijte, odpočívejte, choďte do přírody, zpívejte, tančete a sportujte tak, aby vám to bylo příjemné. Uvědomujte si, co všechno vaše tělo dokáže. Nenechte nikoho, aby vám ubližoval. To všechno můžete dělat už dnes bez ohledu na případné budoucí těhotenství.

V nejbližší době můžete navštívit Festival Umění porodit v Praze na Perštýně nebo některou z akcí pořádaných na mnoha místech ČR ve dnech 20.- 26. května 2013 v rámci Světového týdne respektu k porodu. Získáte tam řadu užitečných informací. 

Způsob, jakým ženy rodí a děti přicházejí na svět, má dalekosáhlé důsledky. Porod a narození miminka navždy ovlivní život rodičů. Může – ale nemusí – to být nesmírně posilující a léčivá událost. Až se jednou rozhodnete pro miminko, budete mít příležitost využít potenciálu, jaký ženám, dětem, ale i mužům nabízí normální porod bez zásahů a bezprostřední fyzický kontakt s čerstvě narozeným miminkem. Nikdy není příliš brzy se o otázky rození a příchodu na svět začít zajímat. 

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net 

Autorka článku je lektorka přípravy na narození dítěte a rodičovství, laktační poradkyně a dula, publicistka a překladatelka, dlouholetá propagátorka kontaktního rodičovství. Matka dvou dospělých dětí.

Otázka: Můj osmiměsíční kojený syn stále moc nevítá příkrm.  Je zvědavý, jídlo ochutná, ale i když mu zachutná (ovocná přesnídávka), většinou nesní ani 5 lžiček a dál jíst odmítá a chce se nakojit. Doktorka mi řekla, že mu mléko hned dát rozhodně nemám, mám ho nechat třeba hodinu a půl bez ničeho a teprve pak ho třeba nakojit. Když mu prs dám hned, prý si nezvykne a příkrmy nepřijme. To mám nechat syna hodinu a půl nespokojeného nebo dokonce plačícícho?! Nezdá se mi to.

Odpověď: Oficiálně se příkrm, tedy nemléčná strava, doporučuje zavádět od ukončeného šestého měsíce dítěte. Kolem šesti měsíců by zažívací ústrojí dítěte mělo být zralé přijímat i jinou potravu než mléko. Mateřské mléko je do té doby pro miminko ideální potrava. Přispívá k dozrání jeho zažívacího ústrojí a je určitou – avšak významnou – ochranou před vznikem potravinových alergií. V některých případech se u kojeného dítěte alergie projeví, ale předpokládá se, že bez výlučného kojení v prvních šesti měsících by alergie byla ještě silnější. Mateřské mléko by mělo být základem a podstatnou složkou jídelníčku dítěte do jednoho roku. Další rok a dále by mělo doplňovat jinak už pestrý jídelníček.

Některá miminka ovšem ani v půl roce, sedmi, osmi či více měsících na nemléčný příkrm ještě zralá nejsou. Většinou jsou to děti, u nichž je riziko alergie. Když je rodiče do žádného jídla, které jíst nechtějí, nenutí, za pár týdnů či měsíců jejich zažívací systém dozraje. Stejné jídlo už pak alergii vyvolat nemusí a dítě si rádo vezme. Můžete se tedy nechat vést synkem, podobně jako když byl úplně maličký a dával najevo, kdy potřebuje kojení (to ostatně dává najevo i v osmi měsících a později).

Je dobré jídlo dítěti pravidelně nabízet, ale rozhodně mu nic nenutit. Pokud chcete dál kojit, dokonce se doporučuje dítě nejprve nakojit a teprve potom mu nabídnout pár soust jiného jídla. Zpočátku se skutečně jedná jen o pár lžiček či soust, není třeba očekávat, že dítě hned sní celou misku. Na tom nic nemění, že některé jiné děti se do jídla hrnou s velkým zájmem, snědí toho hodně a také je všechno v pořádku.  Je to opět individuální, podobně jako vývoj dítěte ve všech ostatních směrech. Jako dobrý důkaz, že je to u každého dítěte jiné, slouží příklad jedněch dvojčat – jedno začalo jíst příkrmy postupně po šestém měsíci a to druhé až po roce! Obě děti byly zdravé. Při dlouhém kojení bez příkrmu je případně možné zkontrolovat, zda má dítě dostatek železa. Většinou má. Vím o dětech, které jiné jídlo než mateřské mléko odmítaly déle než do roka. A pak jíst začaly.

Rozhodně bych miminku neodepírala pití (prs), pokud dává najevo, že o něj má zájem. To by bylo kruté. Při přiložení k prsu dítě uspokojuje nejen svou potřebu jídla či pití, ale také sání, blízkosti s maminkou, potřebu mateřské lásky. Nedokáže pochopit, proč mu to všechno maminka najednou odpírá. Nenapadne ho, že by snad nejdřív mělo sníst potravu, o kterou nestojí (a která pro něj v daném okamžiku nejspíš ani není prospěšná), aby pak “za odměnu” dostalo matčin prs. Takhle není možné miminka cvičit. Takový postup by ani k ničemu žádoucímu nevedl. Způsob, jakým s miminkem zacházíme, má dalekosáhlý význam pro celý jeho další život. Péčí a reakcemi na potřeby dítěte totiž přímo ovlivňujeme vývoj jeho mozku a tedy také jeho budoucí postoje a charakter. Miminko má zažívat maximum libých pocitů.

Z vašeho dotazu vyplývá, že si váš chlapeček celkem standardně pomalu zvyká jíst nové jídlo. Sní pár lžiček, a to mu stačí. Pak se pořádně napije mateřského mléka. Je to v pořádku.

Kdy, co a jak miminku nabízet? Zda už nadešla doba vhodná na postupné rozšiřování jídelníčku kojeného dítěte, poznáme také podle některých dalších projevů jeho vývoje. Začátek přijímání nové potravy má souvislots nejen se zráním zažívací soustavy ale i s motorickým vývojem. Většina dětí je schopna nové jídlo začít jíst, když se naučí lézt po čtyřech a sedět. Dítě si musí umět sousto potravy posunout jazykem hlouběji do úst a polknout ho.  Mělo by mít zájem jíst samo, to znamená, že se zajímá o váš talíř a ručičkou si jídlo chce brát.

Na jídlo si zvolte chvíli, kdy je miminko spokojené, např. po kratším nakojení. Do mističky mu dejte povařenou zeleninu či ovoce – např. dýni, brambor, mrkev, jablko, hrušku. Můžete mu nabízet i kaše z obilovin. Nechte ho jíst samo. Ať zkouší jíst lžičkou – když je potrava rozmačkaná – nebo přímo prsty – připravte mu kousky, které se dají dobře uchopit. Ideální je, když na to máte dost času. Pokud chcete postoupit rychleji, druhou lžičkou dítěti sousta nabízejte sama/sám. Nic nenuťte. Jídlo by mělo být potěšením a radostí. Nevadí, když se dítko zapatlá, rukama zkouší konsistenci potravy; je dobře, když se s jídlem seznamuje. Pokud dítě jí, není to žádná zásluha, za kterou by bylo třeba ho nějak chválit. Když jíst nechce, nekárejte ho. Nejí kvůli vám, ale kvůli sobě, pro svůj život. Neměli bychom dítě dostat do situace, kdy nám bude nebo nebude dělat “radost” tím, že jí nebo nejí. Nálada by měla být příjemná, mělo by cítit, že jste s ním ráda/rádi.

Doporučuji tedy jídlo nabízet po malých porcích v radostné, poklidné atmosféře, nejlépe při společném stolování celé rodiny. Pokud dítě (už) jíst nechce, v klidu talíř odnést. Může sedět u stolu ve své vysoké židličce, ale některé děti raději zpočátku při jídle sedí na klíně rodiče. V některých rodinách se osvědčuje nechat malé dítě, aby si bralo přímo z talíře rodiče.  Jde to snadno, pokud vaříte jednoduchá jídla a víceméně nesolíte nebo děťátku necháte část nesolenou a nekořeněnou.

Jídlo malého dítěte by nemělo obsahovat chemické přísady, nemělo by být solené ani slazené. Jistě je vhodné v kvalitě bio. Líbí se mi názor kanadského pediatra dr. Jacka Newmana, který prohlašuje, že uvolněným přístupem k pevné stravě miminka předejdeme řadě problémů.

Mgr. Vlasta Jirásková, je lektorka přípravy na narození dítěte a rodičovství, certifikovaná dula ČAD a DONA, laktační poradkyně, spoluzakladatelka České asociace dul. Matka dvou dospělých dětí. www.porody.net

Při úvahách nad tím, co je pro novorozené miminko příznivé a co není, považuji za zásadní tyto skutečnosti: děťátko je od prvního okamžiku citlivá lidská bytost a jako s takovou s ním musíme zacházet. V prvních hodinách, dnech a týdnech spolu matka s dítětem tvoří tzv. dyádu – vzájemně závislou a propojenou dvojici – , a proto by neměli být od sebe oddělováni.  Čerstvě zrození rodiče si někdy také neuvědomují, že od prvních chvil příchodu dítěte na svět jsou oni těmi, kdo za dítě nesou odpovědnost a kdo rozhodují, co se s dítětem bude dít. Jejich právní odpovědnost má jen jednu výjimku. Tou je situace, kdy je dítě ohroženo na životě nebo je vážně ohroženo na zdraví – tehdy o záchraně dítěte rozhodují zdravotníci a mohou činit zásahy i proti vůli rodičů. Ve všech ostatních případech musejí rodiče projevit souhlas se všemi úkony, které zdravotníci s jejich dítětem chtějí dělat. Jedná se o informovaný souhlas, což znamená, že by rodiče měli být seznámeni se všemi klady (přínosem) i zápory (vedlejšími účinky, rizikem) toho kterého úkonu.

Miminko se narodí a hned by se mělo ocitnout na břiše maminky. Porodní asistentka vám pomůže otřít ho plenou a oba byste měli být v teple – měl by vás tedy někdo společně přikrýt dekou. Tělo matky je pro čerstvě narozené děťátko ideálním místem. Dítě ideálně zahřívá (hrudník matky je schopen podle potřeby miminka teplotu přizpůsobit až o 2°C), umožňuje prvotní osídlení bakteriemi matky, nikoliv nemocničními bakteriemi, reguluje dýchání a srdeční rytmus dítěte a umožňuje mu ideální okysličení a vývoj mozku. Nepřerušovaný a nerušený kontakt matky a dítěte kůží na kůži napomáhá k vytvoření jejich vzájemné pevné vazby (přilnutí, bondingu) a k optimálnímu počátku kojení. Přispívá k zotavení a dobré pohodě obou, k sebevědomí ženy a rozvoji jejích mateřských kompetencí. Z fyzického hlediska tělesný kontakt s dítětem ženě pomáhá k odloučení placenty, předchází krvácení, přispívá k zavinutí dělohy a rozvoji laktace.

Vědecké výzkumy potvrzují, že je důležité nechat dotepat pupečník. K dítěti tak přejde krev z placenty, která mu patří, a dodá mu potřebné živiny, m.j. železo. Rychlým přerušením pupečníku děti přicházejí až o 1/3 krevní zásoby.  Když pupečník necháme dotepat, také přechod na dýchání plicemi je plynulý. Ve většině českých porodnic však dotepání pupečníku není samozřejmostí, je třeba, aby si tuto záležitost rodiče ohlídali – předem své přání projevili a raději ještě na konci porodu ho připomněli (úkol pro tatínka).  Je-li dítě v pořádku, teoreticky není problém s přerušením pupečníku počkat až po porodu placenty (případně i déle – “lotosový porod”), ale každá minuta, kterou získáte, je dobrá.

Po narození dítěte zdravotníci zaznamenávají tzv. skóre podle Apgarové – v 1., 5. a 10. minutě sledují puls, dech, svalové napětí, reakce na podráždění a zabarvení kůže miminka. Při tom by dítě nemělo opuštět tělo matky. Vážení a měření miminka může (má!) počkat, stejně jako jeho standardní ošetření, které se v porodnicích obvykle provádí velmi brzy po porodu.

Dítě, které po nemedikalizovaném porodu leží matce na těle, se začne rozhlížet, může se matce upřeně dívat do očí – fantastický pocit, potřebný pro vzájemné zamilování. Začne se zajímat o prs a individuálně ve svém čase se bude snažit k němu dostat a začít sát. Není třeba spěchat – v průměru novorozenci, kterým dáme dostatek času,  začnou pít asi za 40 minut. Jsou přitahováni vůní prsu a svých ručiček, která je stejná jako vůně plodové vody. Vizuálně je láká tmavý terč bradavky.  Jako ostatní savci i lidská mláďata jsou schopna se sama doplazit k prsu a uchopit ho (“samopřisátí”, angl. “breast crawl”) – ideální počátek kojení a vztahu mezi matkou a dítětem.

Jaké úkony miminko v porodnici čekají? Nejprve by se však měla dodržet alespoň tzv. zlatá hodinka nerušeného kontaktu. Vážení – podle porodní váhy se sleduje, jak miminko v následujících dnech přibývá nebo ubývá (10% úbytek je v pořádku, není třeba přikrmovat). Měření – je možné odložit na následující dny, natahování miminka není vhodné kvůli kyčlím. (Některé nemocnice už od něj upustily.) Kredeizace – Ophtalmoseptonex do očí jako prevence infekce. V našich porodnicích injekční aplikace Kanavitu jako prevence krvácení – neprovádí se rutinně ve všech zemích. Možno též podat orálně. Tyto úkony by měly být prováděny v bezprostřední blízkosti matky, k níž by se děťátko mělo hned vrátit. Pokud z vážného důvodu miminko nemůže žena držet na svém těle, měl by ho chovat otec nebo jiná blízká osoba.

V českých porodnicích je zvykem ošetřené děti pevně zavinout tak, že mají volnou jen hlavičku. Děti to sice může uklidnit, ale nenaplňuje to jejich potřebu tělesného kontaktu s matkou, který jim poskytuje všechny zmíněné výhody. I po císařském řezu by se měl zajistit kontakt kůže na kůži matky a dítěte. Je-li žena po celkové anestézii, otec, příp. jiná osoba, by měl miminko chovat, dokud nebude moct být s matkou. Může si ho nahé přivinout na svůj vysvlečený hrudník.

V porodnicích se děti často koupají 2 hodiny po porodu, pak se mnohdy dávají zahřát do vyhřívaného lůžka. Koupáním však novorozeně nejen ztrácí teplotu (lépe než v inkubátoru se zahřeje na těle matky!), ale také mázek – bílý krém, s nímž přichází na svět. Neměl by se smývat.  Ochraňuje a vyživuje pokožku a postupně se do ní vstřebá. Koupání je tedy vhodné odložit třeba na druhý den, někteří rodiče čekají i déle. Koupejte miminko v teplé čisté vodě bez přidání kosmetických přípravků. Ani mýdlo nepoužívejte. Špinavý zadeček se omyje vodou a může ošetřit rostlinným olejem lisovaným za studena (např. slunečnicový, olivový, mandlový).

Na oddělení šestinedělí by matka s miminkem měli být nadále stále spolu, nejlépe miminko na těle matky.  Jsou k tomu přírodou naprogramováni – člověk je savec se spojitým kontaktem.  Miminko potřebuje hodně fyzického kontaktu s matkou a časté neomezované kojení. Tělesný kontakt předchází i kolice. Nečekejte, až dítě začne plakat – pláč je až poslední způsob, jak dává najevo, že něco potřebuje. Novorozenci nedávajte dudlík, a kdyby snad bylo nezbytné krmit ho jinak než přímo z prsu, nepoužívejte lahev, ale alternativní metody krmení (hadičkou po prstu, z kelímku, pomocí suplementoru).

Je vhodné sledovat váhu dítěte, ale bohatě stačí jednou denně ve stejnou dobu. Vážení před každým kojením a po něm výrazně narušuje dobrý počátek kojení.  V některých porodnicích již upustili od odřezávání pahýlu pupečníku. Šetrnější je nechat ho zaschnout a odpadnout. 72 – 96 hod po porodu se odebírá krev z patičky kvůli kontrole štítné žlázy. Pro dítě je méně bolestivé, když mu patičku předem zahřejete nebo ho při odběru kojíte.

Již před porodem se zajímejte, jaké praktiky jsou ve vaší porodnici obvyklé. Pokud chcete něco jinak, dejte to najevo. Hovořte se zdravotníky a sepište si porodní přání. Na samostatný list můžete sepsat seznam postupů ohledně péče o miminko, na kterých vám záleží, a předat ho na novorozenecké oddělení. Předem vám může pomoci dula; do porodnice si můžete vzít telefonní čísla na dulu, laktační poradkyni nebo samostatnou porodní asistentku a v případě potřeby, např. při pochybách ohledně kojení, je kontaktovat.

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net

Vlasta Jirásková, Děti a my 4/12 

Otázka: Jaký máte názor na klystýr, popřípadě YAL před porodem? Na internetu v diskusích pročítám nejrůznější pro a proti a trochu tápu.

Odpověď:

Neprovádět rutinně
Při zvažování, jestli na začátku porodu použít klystýr (nálev, klyzma), je dobré vzít v úvahu několik faktorů. Přestože je provedení klystýru, případně použití YALu, v mnoha českých porodnicích stále součástí rutinní tzv. „přípravy“, jde o úkon, který Světová zdravotnická organizace (WHO) a další mezinárodní odborné instituce na základě srovnávacích studií nedoporučují rutinně provádět.
Klystýr bývá fyzicky nepříjemný, mnoho žen se ani psychicky necítí dobře při jeho aplikaci cizí osobou (nemocniční porodní asistentkou). Navíc když žena přijede do porodnice s rozběhnutým porodem, jde o jedno z citelných narušení jeho průběhu. Klystýr zároveň nezaručuje, že při tlačení žádná stolice nevyjde. Pokud vyjde, není to problém – překryje se něčím čistým, podložkou či buničinou. Podle WHO nebyly zjištěny žádné účinky provedení klystýru na délku porodu, infekci u novorozeněte ani na infekci vzniklou poraněním hráze. Porod se mnohdy ohlašuje tím, že se žena přirozeně na jeho začátku třeba i několikrát vyprázdní. Nač potom provádět nepříjemný klystýr?

Kdy ano?
Na druhou stranu, pokud žena trpí zácpou, může si klystýr přát. Může si ho ovšem také provést sama doma a stejně tak může použít gel s projímavým účinkem YAL (k dostání na lékařský předpis). Zácpě je však vhodné všemožně předcházet – stravou bohatou na vlákninu, dostatkem vhodných tekutin, pohybem. Některé ženy klystýr používají běžně, například jogínky. V takovém případě jsou na něj zvyklé a je to jejich volba.

Klystýr můžete použít při přenášení a snaze porod vyvolat jako jeden z bezpečných způsobů. Teplá voda prohřeje nejen střeva, ale i dělohu a obojí může rozpohybovat. Opět si ho můžete případně provést sama doma. Porodní asistentka v porodnici by vám touto relativně šetrnou cestou také mohla postup porodu povzbudit. Někdy se k vyvolání porodu používá i orálně užitý ricinový olej, který má silně projímavý účinek (je však třeba postupovat opatrně).

YAL vs. klystýr?
Použití YALu je méně nepříjemné, protože je ho menší množství a snadno si ho zavedete sama. Tento gel vám ovšem dělohu neprohřeje a některé ženy před ním dají přednost klystýru s čistou teplou vodou, protože nechtějí pokud možno žádnou chemii. 

Rozhodnutí je tedy jen na vás a bude záležet na konkrétní situaci. Nenuťte se do klystýru ani do YALu, jestli vás nelákají. Rutinně se používat nemají a většinou nebývá problém je v porodnici odmítnout.

Ani holení není vědecky doporučené
Mezi praktiky, které jsou jednoznačně škodlivé nebo neefektivní a které by měly být eliminovány, řadí WHO vedle rutinního klystýru i oholení pubického ochlupení. Pokud se tedy sama běžně neholíte, není nutné k tomuto úkonu přistupovat a můžete ho svobodně odmítnout. Pro miminko matčiny chloupky nepředstavují žádné nebezpečí. Drobné trhlinky po holení jsou naopak vstupní branou případné infekci. Holení cizí osobou je opět většině žen nepříjemné a ruší už rozběhnutý porod. Kdyby po porodu bylo potřeba zašít ránu způsobenou nástřihem nebo natržením, v případě nutnosti se oholí jen nezbytně velká část.   

Velmi užitečný dokument, který vám objasní, které postupy a úkony jsou při porodu užitečné a které jsou při rutinním použití škodlivé, je 10 kroků k optimální porodní péči. Najdete ho na internetu.   

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net.

Vlasta Jirásková, Děti a my 4/12

Otázka: Není mi jasné, jestli je v pořádku, když rodička při porodu jí a pije. Podle internetového Průvodce porodnicemi o.s. Aperio jednotlivá zařízení k jídlu a pití během porodu přistupují rozdílně.

Odpověď: Také ohledně jídla a pití u porodu jsou k dispozici výzkumné studie. Na jejich podkladě Světová zdravotnická organizace zařadila „tekutiny orálně“ mezi praktiky, které jsou jednoznačně prospěšné a které by měly být podporovány. Omezení příjmu potravy a tekutin během porodu řadí naopak mezi praktiky, které se často používají nevhodně.

Někteří zdravotníci upozorňují, že při hladovění je menší pravděpodobnost, že kdyby rodička musela rodit v celkové anestezii a zvracela by, obsah žaludku by vdechla do plic. V moderním porodnictví se však celková anestezie používá vzácně a v moderní anestezii je i aspirace vzácná. Hladovění nezaručí prázdný žaludek a čiré tekutiny opouštějí žaludek téměř okamžitě. Přesto v řadě porodnic v průběhu vaginálního porodu nadále omezují příjem jídla a pití.

Rodička by během porodu neměla být dehydratovaná ani by neměla trpět hladem. Je výhodné, když žena při porodu pravidelně močí – na wc se totiž většinou uvolní a může to prospět postupu porodu. Doporučuje se pít neperlivou vodu, bylinkový čaj, např. z maliníku, chcete-li oslazený, nebo zeleninový či masový vývar. Neměla byste pít kyselé nápoje, jako třeba pomerančový džus. Plodová voda se neustále obnovuje. Pokud vám spontánně odtekla či odtéká nebo vám zdravotníci protrhli vak blan, potřebujete pít, aby se plodová voda měla z čeho tvořit.

Porod vyžaduje velké množství energie. Některé rodičky mají v první době porodní skutečně hlad a potřebují se zasytit. Když se žena zcela poddá porodnímu procesu a postupně se „dostane na jinou planetu“, na jídlo ani nepomyslí. Porod však může trvat i dlouho a pak je určitě na místě, abyste s sebou na porodním sále něco k snědku měla. Během porodu ženy obvykle jedí lehčí pokrmy, např. celozrnné tyčinky, sušenky nebo krekry, měkké nekyselé ovoce, kompot, těstoviny nebo vařené obiloviny, jogurt, pudink, pečivo, atd. Jídlo i pití je vhodné přijímat po malých dávkách. Pokud vás k porodu doprovází váš partner, i on by na pití a svačinu pro sebe měl pamatovat.  

Zkušený francouzský porodník Michel Odent píše: „Musíme přijmout, že nutriční potřeby rodičky jsou příliš komplexní na to, aby mohly být řízeny osobou, která u porodu asistuje. Obecně řečeno, porod nemůže být řízený. Ženy se musejí spolehnout na to, co cítí, spíš než na to, co si přečtou nebo co jim někdo řekne. Doporučit rodičce, aby jedla těstoviny nebo si osladila čaj medem, není o nic vhodnější, než jí nařídit různá omezení.“   

Velmi užitečný dokument, který vám objasní, které postupy a úkony jsou při porodu užitečné a které jsou při rutinním použití škodlivé, je 10 kroků k optimální porodní péči. Najdete ho na internetu.   

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net.