Posts Tagged ‘dirupce vaku blan’

Srdečně vás zvu na svůj předporodní kurz od 6. února

Více zde »

Může způsob porodu nějak ovlivnit, jak bude žena své dítě kojit?

Vlasta Jirásková

Na způsobu porodu záleží. Po porodu, do kterého se nezasahuje zvenčí, mají žena i dítě v těle ten správný přirozený koktejl hormonů, který je pro oba optimálním předpokladem pro dobrý počátek kojení a také pro rychlejší vytvoření vzájemné pevné vazby. Tyto hormony ženám rovněž usnadňují vstup do mateřství. Sežeňte si tedy předem nejen informace o kojení, ale  dobře se informujte také o průběhu porodu, a je-li to možné, snažte se vytvořit pro sebe podmínky, které přirozený, tedy „normální“ porod podpoří.

Informujte se o místě, kde chcete rodit. Připravte si porodní přání (plán). Budete-li rodit v porodnici, vezměte si s sebou někoho „svého“: partnera nebo kamarádku a dulu. Je prokázáno, že přítomnost duly statisticky snižuje počet zásahů do přirozeného běhu porodu a usnadňuje kojení. Požádejte, aby o vás pečoval co nejmenší počet lidí. Během porodu se podle potřeby pohybujte, odpočívejte a měňte polohy. Nezadržujte dech, pravidelně dýchejte, podle potřeby „zvučte“ (otevřené hrdlo – krk má spojitost s otevíráním hrdla děložního). Dostatečně pijte, případně jezte něco lehčího.

Pokud jde o zásahy do porodu, je dobré vědět, že medikace matky má vliv také na miminko v děloze. To bývá po narození ospalé a v prvních dnech statisticky projevuje menší zájem o kojení, než dítě, které žádnou medikací ovlivněné není. Procedury používané k urychlení porodu, jako je použití umělého prostaglandinu k vyvolání porodu, infuze s oxytocinem pro zvýšení kontrakcí, nebo protržení vaku blan mohou spustit celou kaskádu dalších zásahů. Např. vyvolat silné, hodně bolestivé kontrakce, po nichž žena žádá medikaci na snížení bolesti (kterou je pak negativně ovlivněno dítě), zvýšené monitorování plodu a kontrakcí, při němž se žena nemůže pohybovat, atd.

Při použití epidurálu, kromě zvýšeného monitorování a tudíž omezení pohybu žena dostává infuzi s tekutinou, aby se předešlo poklesu krevního tlaku. Po porodu pak mívá více nalitá prsa a pro miminko je uchopení bradavky obtížnější. Epidurální anestezie u rodičky může po porodu vést ke zvýšené teplotě, k bolesti hlavy, zad, nohou, což k dobrému startu kojení určitě nepřispěje. V jedné studii bylo zjištěno, že bylo nadstandardně vyšetřováno třikrát více miminek narozených po epidurálu.

Bolest po epiziotomii zvyšuje celkovou nepohodu matky po porodu někdy po mnoho dní, týdnů, případně i měsíců. I takový stav může kojení narušit. Pro dobrý počátek kojení je velmi příznivé, když necháte dotepat pupečník tak, aby dětátko dostalo krev z placenty a v ní všechny potřebné živiny a zároveň vám tak mohlo ležet na břiše nebo hrudníku. Při tom stimuluje odloučení placenty, vyloučení mléka (počátečního mleziva) a vytvoření vzájemnné pevné vazby (bonding). Po porodu bez použití medikace máte vy i dítě v těle maximum přirozeného hormonu oxytocinu, který toto všechno zajišťuje. Pozor: umělý oxytocin, který se v českých porodnicicíh rutinně aplikuje na odloučení placenty, nemá schopnost podpořit „zamilování“ matky a dítěte, naopak blokuje vylučování oxytocinu přirozeného.

Počátky kojení jsou pochopitelně méně snadné po císařském řezu (CŘ). A jde-li o příznivé hormony, z tohoto hlediska je výhodnější akutní císařský řez, nebo císařský řez provedený po té, co přirozený porodní proces už začal a v těle matky i dítěte se již stačily vyloučit porodní a laktační hormony, než plánovaný císařský řez bez porodních kontrakcí. Matky po akutním císařském řezu měly v prvních dnech více mléka a dříve se jim spustilo, než ženám po plánovaném císařském řezu. Jednou ze složek porodního „hormonálního koktejlu“ je totiž také endorfin, který podporuje produkci prolaktinu – hormonu tvorby mléka.

Zajímavý je rovněž výsledek jedné italské studie, při níž bylo zjištěno, že mateřské mléko žen po vaginálním porodu obsahuje v prvních dnech vyšší hladinu endorfinů, než mléko matek po CŘ. Endorfiny pak vytvářejí u miminek určitou – žádoucí(!) – závislost na mateřském mléce, což je pro časté kojení a celkově jeho dobrý start velmi příznivé.

Příchod na svět císařským řezem je pro děti obtížnější. Po narození jim srdce a plíce nepracují stejně jako dětem narozeným vaginálně, mají nižší hladinu glukózy a během prvních 90 minut nižší teplotu. Rutinní odloučení od matky počátek kojení také narušuje.

Po vaginálním porodu by měl být novorozenec vyšetřen na těle matky  (pokud to výjimečně neznemožňuje nějaký nutný zásah) a měli by spolu mít dostatek nerušeného kontaktu kůží na kůži zhruba dvě hodiny a pak i dále. Tak má miminko možnost samo nalézt prs a samo se k němu přisát, což je ideální počátek kojení.  Miminko není vhodné první den koupat – voní po plodové vodě a tato vůně správně stimuluje nervový systém matky i dítěte.

Za všech okolností je pro kojení zcela zásadní dostatek vzájemného fyzického kontaktu (ideálně v prvních dnech prakticky nepřetržitý kontakt). I po medikovaném porodu je možné kojit. Je pak potřeba více trpělivosti a většinou i pomoc zkušené odbornice.

 

Příště: Počátky kojení po císařském řezu

 

Mgr. Vlasta Jirásková,  www.porody.net

Článek vyšel v časopisu Děti a my 10/11 v rubrice Miminka a my

Nezapomenutelný pocit síly. Rozhovor s americkou porodní asistentkou Inou May Gaskin

Více zde »

Rozhovor s porodní asistentkou Věrou Novákovou

Více zde »