Posts Tagged ‘dula’

Nastávavající maminky (a jejich partnery) srdečně zvu 5.11. na seminář Posílení ženy (a jejího partnera) před porodem

Více zde »

Hezké video o dulách (v angličtině)

Vystupují v něm i velcí zastánci a propagátoři dul dr. Marshall Klaus a dr.John Kennell, Penny Simkin a Phyllis Klaus.
http://www.youtube.com/watch?v=u792CxDT7cE

 

Srdečně vás zvu na svůj předporodní kurz od 6. února

Více zde »

Dula a/nebo partner u porodu?

Více zde »

Jak dobře zvládat šestinedělí? Je možné se na první týdny s miminkem nějak připravit?

Více zde »

Jak předejít poškození hráze při porodu

Vlasta Jirásková

článek vyšel časopise Děti a my 2/12 v rubrice Miminka a my

Jedním z častých lékařských zásahů při porodu je nástřih hráze (epiziotomie) na konci druhé doby porodní. Provádí se kvůli zvětšení vaginálního otvoru pro urychlení porodu. Zastánci epiziotomií jako důvod uvádějí také prevenci většího natržení. Naproti tomu stojí zkušenosti a přesvědčení žen a některých porodních asistentek, že – má-li už dojít k poškození hráze – pak je výhodnější, když se žena spontánně natrhne v nejtenším místě. Rána se pak snáze hojí.

Prevence nástřihu nebo natržení hráze by měla začít již dlouho před porodem. Aby měla žena správně fungující, nepoškozené svaly a tkáně perinea, potřebuje dobře vyváženou stravu obsahující dostatek bílkovin, čerstvého ovoce a zeleniny. K pružnosti těchto partií pomáhá dobrá hydratace a dostatek kyslíku, stejně jako vhodné tuky (rostlinné oleje lisované za studena, ořechy, mandle, tučné ryby, atd.) a každodenní přísun vitamínu C. Pro pružnost a uvolnění svalstva pánevního dna se zejména ke konci těhotenství doporučuje pít odvar z lněného semínka nebo každý den jednu či dvě lžičky semínek dobře rozžvýkat a vydatně zapít .

Velmi důležitý je také pohyb a cvičení, od pravidelné chůze, plavání, jógy, břišních tanců a těhotenského tělocviku přes sezení v podřepu nebo v tureckém sedu po cvičení pánevního dna. Je dobré u kvalifikované lektorky zjistit, kdy a jak pánevní dno posilovat či uvolňovat. Není to vhodné cvičení v prvním a posledním trimestru.

Také se někdy doporučuje ke konci těhotentství provádět pravidelnou masáž hráze pomocí rostlinného oleje, případně speciální směsí s esenciálními oleji. Názory na užitečnost masáže hráze jako prevenci epiziotomie či natržení se však různí. Přestože s ní některé ženy mají dobrou zkušenost, srovnávací studie její užitek nepotvrdily. Provádějte ji pouze, pokud k tomu máte chuť, a dbejte při tom pečlivě na hygienu. Pohlavní styk je také dobrou přípravou hráze na porod.

Důležitý je výběr místa porodu. Podle Průvodce porodnicemi na www.aperio.cz jednotlivé nemocnice uvádějí značně rozdílná procenta epiziotomií, od 4% až po 81%. (Na základě vědeckých výzkumů by porodnice neměly epiziotomii provádět ve více než 20%.) Často jde o osobní zvyklosti té které porodní asistentky nebo lékaře. Pokud vám záleží na tom, aby vám rutinní epiziotomii neprovedli, uveďte to do svého porodního přání (plánu) a ústně na to při porodu upozorněte. Je to jedno z přání, které ve fázi tlačení může připomenout člověk, který vás při porodu doprovází. Také podpora citlivé duly může sehrát pozitivní roli.

Při samotném porodu existuje řada jednoduchých postupů, jak natržení nebo epiziotomii předejít. Zcela klíčové je šetrné tlačení a vhodná poloha. Rodička by měla mít možnost intuitivně hledat polohu, která jí (a miminku) nejlépe vyhovuje, což znamená, že se i ve druhé době porodní může pohybovat. V zásadě by se měla vyhnout poloze na zádech a přitahování kolen k sobě. Vhodná je vertikální poloha s chodidly opřenými o podložku (podlahu nebo postel). Nohy by neměly být doširoka otevřeny. V poloze na boku (je-li v daném případě vhodná) dochází k porušení hráze nejméně často. Žena by měla tlačit jen při kontrakcích a při pocitu nutkání. Miminko by měla spíš „vydechovat“ ven pomalými hlubokými výdechy. Při otevření úst se otevírá děložní hrdlo, výhodné je tedy hluboké hrdelní mručení. Řízené tlačení se zadržovaným dechem, které se v českých porodnicích stále běžně praktikuje, řadí Světová zdravotnická organizace mezi praktiky jednoznačně škodlivé, které by se provádět neměly. Výsledky porovnání skupin žen, které tlačily spontánně nebo podle vedení lékaře či porodní asistentky „řízeně“, svědčí ve prospěch spontánního vypuzování dítěte. Tak měly ženy hráz nepoškozenou významně častěji. Tehdy se totiž snáze chovají v souladu se svými tělesnými pocity a mohou jim přizpůsobit intenzitu a směr tlaku.

Účinkem tepla docházi k roztahování a uvolňování tkání. Proto je důležité, aby rodící ženě nebyla zima (nezapomeňte na teplé ponožky). Na hráz se doporučují vlhké teplé obklady s čistou vodou nebo s přídavkem rostlinného oleje, případně obklady z černé kávy. Obklady by se však neměly používat dřív, než hlavička začne prořezávat, neboť by mohly vést k otoku hráze. K ochraně perinea slouží rovněž protitlak v oblasti hráze a řitního otvoru, dále lubrikace poševního otvoru pomocí rostlinného oleje nebo lubrikačního gelu.

Porodní asistentky často matkám doporučují, aby se dotkly postupně vycházející hlavičky. Rodičkám kontakt s miminkem dodá sílu k závěru porodu a, když ucítí ztenčující se napjatou hráz, snadněji přizpůsobí sílu tlačení.

Porod do vody bývá pro matku a dítě šetrnější a hráz při něm bývá méně často poškozena.

Jak epiziotomii nebo natržení léčit

Zcela zásadní je důsledná pečlivá hygiena a časté sprchování postiženého místa. Tradičně se doporučuje dostatek vzduchu, je-li to možné, i slunce. Řada žen má dobrou zkušenost s oplachováním odvarem z dubové kůry. V literatuře jsem našla doporučení potírat postižené místo medem pro jeho stahující, protiinfekční a hojivé  vlastnosti, podobně lze použít i mateřské mléko. Doporučuje se několik kapek mateřského mléka na obklad. Studené nebo i ledové obklady (zmrazené čtverce gázy namočené do vody, před použitím obalené látkou) krátce po porodu zamezí většímu otoku poraněné tkáně a sníží bolestivost. Dají se použít i obalené kostky ledu. Kegelovy cviky po porodu pomáhají, aby se oblast hráze dostala do původního stavu. Mělo by se s nimi začít zhruba třetí den po porodu.

Pro tuto situaci existují homeopatika nebo esenciální oleje. Řada žen má zkušenost, že s poškozenou hrází se dá přijatelně sedět na nafukovacím plaveckém kruhu.

Poměrně jednoduché, za to velmi účinné, opatření je zůstat po porodu ležet s přinoženýma nohama. Jedině tak může dobře srůst trhlina, kterou si rodička nepřeje sešít. Pobyt na lůžku úzce souvisí s potřebou odpočinku a péče ostatních o novopečenou maminku. Pokud se jí dostane náležité péče příbuzných, duly nebo kamarádky, partner jí pomáhá a podporuje ji, žena má dostatek času sama pro sebe a pro své miminko. To přispívá k její spokojenosti a pohodě, které významně napomáhají rychlému poporodnímu hojení a zotavení.

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net

Můj příběh pro porodní asistentku Ivanu Konigsmarkovou

Více zde »

Porodní plán – porodní přání

Více zde »

Kojení po císařském řezu

t. Vlasta Jirásková

Je důležité vědět, že kojení po císařském řezu je možné. Úspěšné kojení maminkám po císařském řezu velice pomáhá k upevnění jejich mateřského sebevědomí, k vytvoření pevné vazby a ke vzájemnému napojení s dítětem. Přispívá k „psychickému zahojení“ rány po porodu, který často neproběhl podle představ ženy. Brzy po porodu pomáhá k zavinutí dělohy a jinak mamince a dítěti přináší všechny známé fyzické a psychické výhody.

Aby se kojení podařilo úspěšně zahájit, ženy po císařském řezu potřebují víc pomoci od okolí než po vaginálním porodu. Je-li to možné, vyberte si porodnici, která je známá podporou kojení a tím, že je personál ve věcech kojení skutečně znalý. Může to být porodnice „baby-friendly“ (seznam na www.kojeni.cz) nebo i jiná – reference se snažte získat od zkušenějších rodičů osobně nebo prostřednictvím internetu, od zdravotníků nebo laktačních poradkyní a dul.

Pokud je císařský řez proveden s epidurální anestezií, je žena v průběhu sekce a ihned po porodu při vědomí. Jsou-li žena a dítě klinicky stabilní, není důvod, aby kojení nezapočalo hned po porodu. Nahé miminko proto rodičce brzy po narození někdo ze zdravotníků může položit na nahý hrudník, aby se spolu maminka s dítětem seznámili a aby se v jejich těle vyloučil hormon oxytocin, zodpovědný nejen za vzájemnou vazbu (bonding), ale též za spuštění mateřského mléka. Pro kojení platí ve všech případech stejné zásady. Dejte miminku brzy po porodu možnost, aby uchopilo prs a začalo sát. Pokud to neudělá, nevadí. Nesmírně důležitý je i jen vzájemný fyzický kontakt s matkou, který by měl být co nejdelší.

Když císařský řez proběhne v celkové narkóze, je vhodné, aby ženě s přiložením miminka personál pomohl hned, jak se na to matka cítí.

V době, kdy maminka po sekci nemůže sama miminko držet, ho může chovat tatínek (ideálně na nahém hrudníku). Není to postup, který by vám nabídli v každé porodnici -  pokud si něco takového přejete, musíte sami vyvinout iniciativu. Jednou jsem podobnou situaci zažila jako dula. Má klientka mi z porodnice zavolala, že se právě rozhodlo o císařském řezu, a požádala mě, ať přijedu a čerstvě narozené miminko chovám v náručí (dokud se maminka nevyspí z narkózy). V porodnici byli poněkud překvapení, ale tento postup umožnili. Pro novorozeně je ve většině případů lidský fyzický kontakt mnohem příznivější než umístění do inkubátoru nebo vyhřívané postýlky.

Také miminko narozené po císařském řezu by mělo mít možnost z prsu sát, kdykoliv dá najevo zájem, případně i častěji, tak aby pilo alespoň 8 -12 krát za 24 hodin. To se nejlépe daří, když je s ním matka ve stejném pokoji a má s ním co nejvíc fyzického kontaktu. Potřebuje pomoc někoho, kdo jí dítě podá, kdo ho přebalí, atd. Je proto ideální, když má soukromý pokoj, kde s ní může po celou dobu někdo blízký pobývat: partner, příbuzná, kamarádka. Snažte se mít dítě co nejvíc u sebe, a pokud to opravdu není možné, žádejte, aby vám ho sestry nosily kdykoliv projeví známky zájmu o pití. Ujistěte se, že nedostává dudlík ani příkrm – dejte najevo, že je to pro vás důležité. Kdyby byl příkrm skutečně nezbytný, nesmí ho dostat z lahve, ale nejraději pomocí suplementoru, případně  tenkou hadičkou po prstu, ze stříkačky nebo z kádinky. Sání dudlíku nebo savičky na lahvi by mohlo dítě poplést a obtížně by pak pilo z prsu, protože technika sání je jiná.

Nebojte se kojit, přestože dostáváte léky proti bolesti nebo antibiotika – miminko zpočátku vypije jen malé množství prvního mléka (mleziva, kolostra), jde o objem čajové lžičky. Dostane se k němu tak jen mizivé množství vaší medikace a mlezivo mu dodá vše, co v té době potřebuje.

Miminko bývá po císařském řezu ospalejší a může jevit méně zájmu o prs. Zvýšený stres, který žena zažívá, také narušuje spuštění mléka. Proto je někdy potřeba hodně trpělivosti, než se kojení začne dobře dařit. Je velice důležité a užitečné, abyste měla s miminkem maximum fyzického kontaktu kůží na kůži. Odpočívejte v posteli a miminko si položte na hrudník. Pokud máte pochybnosti, neváhejte už z porodnice zavolat laktační poradkyni, soukromé porodní asistentce nebo dule, aby vám přišla pomoct. Můžete si s ní popovídat i o porodu a svých pocitech.

Doma se šetřte a pečujte jen o miminko a o sebe. Neváhejte přijímat veškerou pomoc a zároveň se snažte obklopit jen lidmi, se kterými je vám dobře, abyste se cítila co nejlíp. Nebuďte překvapená ze svých případných negativních pocitů. Je potřeba se z nich vypovídat. V případě potřeby se obraťte na zkušenou psycholožku či psychologa. Vaše celková pohoda je důležitá i pro miminko a průběh kojení.

 

V jaké poloze kojit?

Při kojení si vždy chraňte jizvu polštářem nebo složeným ručníkem, aby vás do ní miminko nekoplo. Často ženy po císařském řezu kojí v polosedu s podloženými koleny, aby si jizvu zbytečně nenamáhaly. Můžete také kojit vleže tak, že miminko leží bříškem na vašem těle. Osvědčuje se též boční „fotbalové“ držení, kdy se dítě tělíčkem úplně vyhýbá řezu. Naučte se kojit i vleže na boku: miminko leží na posteli vedle vás, celým tělem a hlavou otočené k vám tak, že nemusí hlavičku nijak natahovat ani otáčet. Horní koleno by vám měl někdo podložit polštářem, abyste zbytečně nanapínala břišní svaly. Jako vždy je velmi důležité správné uchopení prsu (velký díl dvorce v ústech dítěte, asymetricky – větší část dvorce může být vidět nad horním rtem, rty ohrnuté ven).

Mgr. Vlasta Jirásková,  www.porody.net

Článek vyšel v časopisu Děti a my 11/11 v rubrice Miminka a my.

Může způsob porodu nějak ovlivnit, jak bude žena své dítě kojit?

Vlasta Jirásková

Na způsobu porodu záleží. Po porodu, do kterého se nezasahuje zvenčí, mají žena i dítě v těle ten správný přirozený koktejl hormonů, který je pro oba optimálním předpokladem pro dobrý počátek kojení a také pro rychlejší vytvoření vzájemné pevné vazby. Tyto hormony ženám rovněž usnadňují vstup do mateřství. Sežeňte si tedy předem nejen informace o kojení, ale  dobře se informujte také o průběhu porodu, a je-li to možné, snažte se vytvořit pro sebe podmínky, které přirozený, tedy „normální“ porod podpoří.

Informujte se o místě, kde chcete rodit. Připravte si porodní přání (plán). Budete-li rodit v porodnici, vezměte si s sebou někoho „svého“: partnera nebo kamarádku a dulu. Je prokázáno, že přítomnost duly statisticky snižuje počet zásahů do přirozeného běhu porodu a usnadňuje kojení. Požádejte, aby o vás pečoval co nejmenší počet lidí. Během porodu se podle potřeby pohybujte, odpočívejte a měňte polohy. Nezadržujte dech, pravidelně dýchejte, podle potřeby „zvučte“ (otevřené hrdlo – krk má spojitost s otevíráním hrdla děložního). Dostatečně pijte, případně jezte něco lehčího.

Pokud jde o zásahy do porodu, je dobré vědět, že medikace matky má vliv také na miminko v děloze. To bývá po narození ospalé a v prvních dnech statisticky projevuje menší zájem o kojení, než dítě, které žádnou medikací ovlivněné není. Procedury používané k urychlení porodu, jako je použití umělého prostaglandinu k vyvolání porodu, infuze s oxytocinem pro zvýšení kontrakcí, nebo protržení vaku blan mohou spustit celou kaskádu dalších zásahů. Např. vyvolat silné, hodně bolestivé kontrakce, po nichž žena žádá medikaci na snížení bolesti (kterou je pak negativně ovlivněno dítě), zvýšené monitorování plodu a kontrakcí, při němž se žena nemůže pohybovat, atd.

Při použití epidurálu, kromě zvýšeného monitorování a tudíž omezení pohybu žena dostává infuzi s tekutinou, aby se předešlo poklesu krevního tlaku. Po porodu pak mívá více nalitá prsa a pro miminko je uchopení bradavky obtížnější. Epidurální anestezie u rodičky může po porodu vést ke zvýšené teplotě, k bolesti hlavy, zad, nohou, což k dobrému startu kojení určitě nepřispěje. V jedné studii bylo zjištěno, že bylo nadstandardně vyšetřováno třikrát více miminek narozených po epidurálu.

Bolest po epiziotomii zvyšuje celkovou nepohodu matky po porodu někdy po mnoho dní, týdnů, případně i měsíců. I takový stav může kojení narušit. Pro dobrý počátek kojení je velmi příznivé, když necháte dotepat pupečník tak, aby dětátko dostalo krev z placenty a v ní všechny potřebné živiny a zároveň vám tak mohlo ležet na břiše nebo hrudníku. Při tom stimuluje odloučení placenty, vyloučení mléka (počátečního mleziva) a vytvoření vzájemnné pevné vazby (bonding). Po porodu bez použití medikace máte vy i dítě v těle maximum přirozeného hormonu oxytocinu, který toto všechno zajišťuje. Pozor: umělý oxytocin, který se v českých porodnicicíh rutinně aplikuje na odloučení placenty, nemá schopnost podpořit „zamilování“ matky a dítěte, naopak blokuje vylučování oxytocinu přirozeného.

Počátky kojení jsou pochopitelně méně snadné po císařském řezu (CŘ). A jde-li o příznivé hormony, z tohoto hlediska je výhodnější akutní císařský řez, nebo císařský řez provedený po té, co přirozený porodní proces už začal a v těle matky i dítěte se již stačily vyloučit porodní a laktační hormony, než plánovaný císařský řez bez porodních kontrakcí. Matky po akutním císařském řezu měly v prvních dnech více mléka a dříve se jim spustilo, než ženám po plánovaném císařském řezu. Jednou ze složek porodního „hormonálního koktejlu“ je totiž také endorfin, který podporuje produkci prolaktinu – hormonu tvorby mléka.

Zajímavý je rovněž výsledek jedné italské studie, při níž bylo zjištěno, že mateřské mléko žen po vaginálním porodu obsahuje v prvních dnech vyšší hladinu endorfinů, než mléko matek po CŘ. Endorfiny pak vytvářejí u miminek určitou – žádoucí(!) – závislost na mateřském mléce, což je pro časté kojení a celkově jeho dobrý start velmi příznivé.

Příchod na svět císařským řezem je pro děti obtížnější. Po narození jim srdce a plíce nepracují stejně jako dětem narozeným vaginálně, mají nižší hladinu glukózy a během prvních 90 minut nižší teplotu. Rutinní odloučení od matky počátek kojení také narušuje.

Po vaginálním porodu by měl být novorozenec vyšetřen na těle matky  (pokud to výjimečně neznemožňuje nějaký nutný zásah) a měli by spolu mít dostatek nerušeného kontaktu kůží na kůži zhruba dvě hodiny a pak i dále. Tak má miminko možnost samo nalézt prs a samo se k němu přisát, což je ideální počátek kojení.  Miminko není vhodné první den koupat – voní po plodové vodě a tato vůně správně stimuluje nervový systém matky i dítěte.

Za všech okolností je pro kojení zcela zásadní dostatek vzájemného fyzického kontaktu (ideálně v prvních dnech prakticky nepřetržitý kontakt). I po medikovaném porodu je možné kojit. Je pak potřeba více trpělivosti a většinou i pomoc zkušené odbornice.

 

Příště: Počátky kojení po císařském řezu

 

Mgr. Vlasta Jirásková,  www.porody.net

Článek vyšel v časopisu Děti a my 10/11 v rubrice Miminka a my