Posts Tagged ‘kůže na kůži’

10 kroků k podpoře raného kontaktu

Do DOKUMENTŮ jsem přidala odkaz na velmi užitečný plakátek psycholožky Michaely Mrowetz a pediatričky Marcely Peremské týkající se podpory kontaktu matky a dítěte ihned po porodu. Doporučuji prostudovat, vytisknout a vzít si s sebou do porodnice. Již před porodem ho můžete zdravotníkům v porodnici předat a hovořit s nimi o něm. Najdete ho také zde.

 

Jak vypadají první hodiny a dny s novorozeným dítětem? Jak o něj pečovat a na co dát pozor?

Vlasta Jirásková, Děti a my 9/12

Při úvahách nad tím, co je pro novorozené miminko příznivé a co není, považuji za zásadní tyto skutečnosti: děťátko je od prvního okamžiku citlivá lidská bytost a jako s takovou s ním musíme zacházet. V prvních hodinách, dnech a týdnech spolu matka s dítětem tvoří tzv. dyádu – vzájemně závislou a propojenou dvojici – , a proto by neměli být od sebe oddělováni.  Čerstvě zrození rodiče si někdy také neuvědomují, že od prvních chvil příchodu dítěte na svět jsou oni těmi, kdo za dítě nesou odpovědnost a kdo rozhodují, co se s dítětem bude dít. Jejich právní odpovědnost má jen jednu výjimku. Tou je situace, kdy je dítě ohroženo na životě nebo je vážně ohroženo na zdraví – tehdy o záchraně dítěte rozhodují zdravotníci a mohou činit zásahy i proti vůli rodičů. Ve všech ostatních případech musejí rodiče projevit souhlas se všemi úkony, které zdravotníci s jejich dítětem chtějí dělat. Jedná se o informovaný souhlas, což znamená, že by rodiče měli být seznámeni se všemi klady (přínosem) i zápory (vedlejšími účinky, rizikem) toho kterého úkonu.

Miminko se narodí a hned by se mělo ocitnout na břiše maminky. Porodní asistentka vám pomůže otřít ho plenou a oba byste měli být v teple – měl by vás tedy někdo společně přikrýt dekou. Tělo matky je pro čerstvě narozené děťátko ideálním místem. Dítě ideálně zahřívá (hrudník matky je schopen podle potřeby miminka teplotu přizpůsobit až o 2°C), umožňuje prvotní osídlení bakteriemi matky, nikoliv nemocničními bakteriemi, reguluje dýchání a srdeční rytmus dítěte a umožňuje mu ideální okysličení a vývoj mozku. Nepřerušovaný a nerušený kontakt matky a dítěte kůží na kůži napomáhá k vytvoření jejich vzájemné pevné vazby (přilnutí, bondingu) a k optimálnímu počátku kojení. Přispívá k zotavení a dobré pohodě obou, k sebevědomí ženy a rozvoji jejích mateřských kompetencí. Z fyzického hlediska tělesný kontakt s dítětem ženě pomáhá k odloučení placenty, předchází krvácení, přispívá k zavinutí dělohy a rozvoji laktace.

Vědecké výzkumy potvrzují, že je důležité nechat dotepat pupečník. K dítěti tak přejde krev z placenty, která mu patří, a dodá mu potřebné živiny, m.j. železo. Rychlým přerušením pupečníku děti přicházejí až o 1/3 krevní zásoby.  Když pupečník necháme dotepat, také přechod na dýchání plicemi je plynulý. Ve většině českých porodnic však dotepání pupečníku není samozřejmostí, je třeba, aby si tuto záležitost rodiče ohlídali – předem své přání projevili a raději ještě na konci porodu ho připomněli (úkol pro tatínka).  Je-li dítě v pořádku, teoreticky není problém s přerušením pupečníku počkat až po porodu placenty (případně i déle – “lotosový porod”), ale každá minuta, kterou získáte, je dobrá.

Po narození dítěte zdravotníci zaznamenávají tzv. skóre podle Apgarové – v 1., 5. a 10. minutě sledují puls, dech, svalové napětí, reakce na podráždění a zabarvení kůže miminka. Při tom by dítě nemělo opuštět tělo matky. Vážení a měření miminka může (má!) počkat, stejně jako jeho standardní ošetření, které se v porodnicích obvykle provádí velmi brzy po porodu.

Dítě, které po nemedikalizovaném porodu leží matce na těle, se začne rozhlížet, může se matce upřeně dívat do očí – fantastický pocit, potřebný pro vzájemné zamilování. Začne se zajímat o prs a individuálně ve svém čase se bude snažit k němu dostat a začít sát. Není třeba spěchat – v průměru novorozenci, kterým dáme dostatek času,  začnou pít asi za 40 minut. Jsou přitahováni vůní prsu a svých ručiček, která je stejná jako vůně plodové vody. Vizuálně je láká tmavý terč bradavky.  Jako ostatní savci i lidská mláďata jsou schopna se sama doplazit k prsu a uchopit ho (“samopřisátí”, angl. “breast crawl”) – ideální počátek kojení a vztahu mezi matkou a dítětem.

Jaké úkony miminko v porodnici čekají? Nejprve by se však měla dodržet alespoň tzv. zlatá hodinka nerušeného kontaktu. Vážení – podle porodní váhy se sleduje, jak miminko v následujících dnech přibývá nebo ubývá (10% úbytek je v pořádku, není třeba přikrmovat). Měření – je možné odložit na následující dny, natahování miminka není vhodné kvůli kyčlím. (Některé nemocnice už od něj upustily.) Kredeizace – Ophtalmoseptonex do očí jako prevence infekce. V našich porodnicích injekční aplikace Kanavitu jako prevence krvácení – neprovádí se rutinně ve všech zemích. Možno též podat orálně. Tyto úkony by měly být prováděny v bezprostřední blízkosti matky, k níž by se děťátko mělo hned vrátit. Pokud z vážného důvodu miminko nemůže žena držet na svém těle, měl by ho chovat otec nebo jiná blízká osoba.

V českých porodnicích je zvykem ošetřené děti pevně zavinout tak, že mají volnou jen hlavičku. Děti to sice může uklidnit, ale nenaplňuje to jejich potřebu tělesného kontaktu s matkou, který jim poskytuje všechny zmíněné výhody. I po císařském řezu by se měl zajistit kontakt kůže na kůži matky a dítěte. Je-li žena po celkové anestézii, otec, příp. jiná osoba, by měl miminko chovat, dokud nebude moct být s matkou. Může si ho nahé přivinout na svůj vysvlečený hrudník.

V porodnicích se děti často koupají 2 hodiny po porodu, pak se mnohdy dávají zahřát do vyhřívaného lůžka. Koupáním však novorozeně nejen ztrácí teplotu (lépe než v inkubátoru se zahřeje na těle matky!), ale také mázek – bílý krém, s nímž přichází na svět. Neměl by se smývat.  Ochraňuje a vyživuje pokožku a postupně se do ní vstřebá. Koupání je tedy vhodné odložit třeba na druhý den, někteří rodiče čekají i déle. Koupejte miminko v teplé čisté vodě bez přidání kosmetických přípravků. Ani mýdlo nepoužívejte. Špinavý zadeček se omyje vodou a může ošetřit rostlinným olejem lisovaným za studena (např. slunečnicový, olivový, mandlový).

Na oddělení šestinedělí by matka s miminkem měli být nadále stále spolu, nejlépe miminko na těle matky.  Jsou k tomu přírodou naprogramováni – člověk je savec se spojitým kontaktem.  Miminko potřebuje hodně fyzického kontaktu s matkou a časté neomezované kojení. Tělesný kontakt předchází i kolice. Nečekejte, až dítě začne plakat – pláč je až poslední způsob, jak dává najevo, že něco potřebuje. Novorozenci nedávajte dudlík, a kdyby snad bylo nezbytné krmit ho jinak než přímo z prsu, nepoužívejte lahev, ale alternativní metody krmení (hadičkou po prstu, z kelímku, pomocí suplementoru).

Je vhodné sledovat váhu dítěte, ale bohatě stačí jednou denně ve stejnou dobu. Vážení před každým kojením a po něm výrazně narušuje dobrý počátek kojení.  V některých porodnicích již upustili od odřezávání pahýlu pupečníku. Šetrnější je nechat ho zaschnout a odpadnout. 72 – 96 hod po porodu se odebírá krev z patičky kvůli testu na fenylketonurii. Pro dítě je méně bolestivé, když mu patičku předem zahřejete nebo ho při odběru kojíte.

Již před porodem se zajímejte, jaké praktiky jsou ve vaší porodnici obvyklé. Pokud chcete něco jinak, dejte to najevo. Hovořte se zdravotníky a sepište si porodní přání. Na samostatný list můžete sepsat seznam postupů ohledně péče o miminko, na kterých vám záleží, a předat ho na novorozenecké oddělení. Předem vám může pomoci dula; do porodnice si můžete vzít telefonní čísla na dulu, laktační poradkyni nebo samostatnou porodní asistentku a v případě potřeby, např. při pochybách ohledně kojení, je kontaktovat.

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net

Srdečně vás zvu na svůj předporodní kurz od 6. února

Více zde »

Kojení přispívá k přilnutí matky a dítěte a je příjemné

Více zde »

Kojení po císařském řezu

t. Vlasta Jirásková

Je důležité vědět, že kojení po císařském řezu je možné. Úspěšné kojení maminkám po císařském řezu velice pomáhá k upevnění jejich mateřského sebevědomí, k vytvoření pevné vazby a ke vzájemnému napojení s dítětem. Přispívá k „psychickému zahojení“ rány po porodu, který často neproběhl podle představ ženy. Brzy po porodu pomáhá k zavinutí dělohy a jinak mamince a dítěti přináší všechny známé fyzické a psychické výhody.

Aby se kojení podařilo úspěšně zahájit, ženy po císařském řezu potřebují víc pomoci od okolí než po vaginálním porodu. Je-li to možné, vyberte si porodnici, která je známá podporou kojení a tím, že je personál ve věcech kojení skutečně znalý. Může to být porodnice „baby-friendly“ (seznam na www.kojeni.cz) nebo i jiná – reference se snažte získat od zkušenějších rodičů osobně nebo prostřednictvím internetu, od zdravotníků nebo laktačních poradkyní a dul.

Pokud je císařský řez proveden s epidurální anestezií, je žena v průběhu sekce a ihned po porodu při vědomí. Jsou-li žena a dítě klinicky stabilní, není důvod, aby kojení nezapočalo hned po porodu. Nahé miminko proto rodičce brzy po narození někdo ze zdravotníků může položit na nahý hrudník, aby se spolu maminka s dítětem seznámili a aby se v jejich těle vyloučil hormon oxytocin, zodpovědný nejen za vzájemnou vazbu (bonding), ale též za spuštění mateřského mléka. Pro kojení platí ve všech případech stejné zásady. Dejte miminku brzy po porodu možnost, aby uchopilo prs a začalo sát. Pokud to neudělá, nevadí. Nesmírně důležitý je i jen vzájemný fyzický kontakt s matkou, který by měl být co nejdelší.

Když císařský řez proběhne v celkové narkóze, je vhodné, aby ženě s přiložením miminka personál pomohl hned, jak se na to matka cítí.

V době, kdy maminka po sekci nemůže sama miminko držet, ho může chovat tatínek (ideálně na nahém hrudníku). Není to postup, který by vám nabídli v každé porodnici -  pokud si něco takového přejete, musíte sami vyvinout iniciativu. Jednou jsem podobnou situaci zažila jako dula. Má klientka mi z porodnice zavolala, že se právě rozhodlo o císařském řezu, a požádala mě, ať přijedu a čerstvě narozené miminko chovám v náručí (dokud se maminka nevyspí z narkózy). V porodnici byli poněkud překvapení, ale tento postup umožnili. Pro novorozeně je ve většině případů lidský fyzický kontakt mnohem příznivější než umístění do inkubátoru nebo vyhřívané postýlky.

Také miminko narozené po císařském řezu by mělo mít možnost z prsu sát, kdykoliv dá najevo zájem, případně i častěji, tak aby pilo alespoň 8 -12 krát za 24 hodin. To se nejlépe daří, když je s ním matka ve stejném pokoji a má s ním co nejvíc fyzického kontaktu. Potřebuje pomoc někoho, kdo jí dítě podá, kdo ho přebalí, atd. Je proto ideální, když má soukromý pokoj, kde s ní může po celou dobu někdo blízký pobývat: partner, příbuzná, kamarádka. Snažte se mít dítě co nejvíc u sebe, a pokud to opravdu není možné, žádejte, aby vám ho sestry nosily kdykoliv projeví známky zájmu o pití. Ujistěte se, že nedostává dudlík ani příkrm – dejte najevo, že je to pro vás důležité. Kdyby byl příkrm skutečně nezbytný, nesmí ho dostat z lahve, ale nejraději pomocí suplementoru, případně  tenkou hadičkou po prstu, ze stříkačky nebo z kádinky. Sání dudlíku nebo savičky na lahvi by mohlo dítě poplést a obtížně by pak pilo z prsu, protože technika sání je jiná.

Nebojte se kojit, přestože dostáváte léky proti bolesti nebo antibiotika – miminko zpočátku vypije jen malé množství prvního mléka (mleziva, kolostra), jde o objem čajové lžičky. Dostane se k němu tak jen mizivé množství vaší medikace a mlezivo mu dodá vše, co v té době potřebuje.

Miminko bývá po císařském řezu ospalejší a může jevit méně zájmu o prs. Zvýšený stres, který žena zažívá, také narušuje spuštění mléka. Proto je někdy potřeba hodně trpělivosti, než se kojení začne dobře dařit. Je velice důležité a užitečné, abyste měla s miminkem maximum fyzického kontaktu kůží na kůži. Odpočívejte v posteli a miminko si položte na hrudník. Pokud máte pochybnosti, neváhejte už z porodnice zavolat laktační poradkyni, soukromé porodní asistentce nebo dule, aby vám přišla pomoct. Můžete si s ní popovídat i o porodu a svých pocitech.

Doma se šetřte a pečujte jen o miminko a o sebe. Neváhejte přijímat veškerou pomoc a zároveň se snažte obklopit jen lidmi, se kterými je vám dobře, abyste se cítila co nejlíp. Nebuďte překvapená ze svých případných negativních pocitů. Je potřeba se z nich vypovídat. V případě potřeby se obraťte na zkušenou psycholožku či psychologa. Vaše celková pohoda je důležitá i pro miminko a průběh kojení.

 

V jaké poloze kojit?

Při kojení si vždy chraňte jizvu polštářem nebo složeným ručníkem, aby vás do ní miminko nekoplo. Často ženy po císařském řezu kojí v polosedu s podloženými koleny, aby si jizvu zbytečně nenamáhaly. Můžete také kojit vleže tak, že miminko leží bříškem na vašem těle. Osvědčuje se též boční „fotbalové“ držení, kdy se dítě tělíčkem úplně vyhýbá řezu. Naučte se kojit i vleže na boku: miminko leží na posteli vedle vás, celým tělem a hlavou otočené k vám tak, že nemusí hlavičku nijak natahovat ani otáčet. Horní koleno by vám měl někdo podložit polštářem, abyste zbytečně nanapínala břišní svaly. Jako vždy je velmi důležité správné uchopení prsu (velký díl dvorce v ústech dítěte, asymetricky – větší část dvorce může být vidět nad horním rtem, rty ohrnuté ven).

Mgr. Vlasta Jirásková,  www.porody.net

Článek vyšel v časopisu Děti a my 11/11 v rubrice Miminka a my.

Může způsob porodu nějak ovlivnit, jak bude žena své dítě kojit?

Vlasta Jirásková

Na způsobu porodu záleží. Po porodu, do kterého se nezasahuje zvenčí, mají žena i dítě v těle ten správný přirozený koktejl hormonů, který je pro oba optimálním předpokladem pro dobrý počátek kojení a také pro rychlejší vytvoření vzájemné pevné vazby. Tyto hormony ženám rovněž usnadňují vstup do mateřství. Sežeňte si tedy předem nejen informace o kojení, ale  dobře se informujte také o průběhu porodu, a je-li to možné, snažte se vytvořit pro sebe podmínky, které přirozený, tedy „normální“ porod podpoří.

Informujte se o místě, kde chcete rodit. Připravte si porodní přání (plán). Budete-li rodit v porodnici, vezměte si s sebou někoho „svého“: partnera nebo kamarádku a dulu. Je prokázáno, že přítomnost duly statisticky snižuje počet zásahů do přirozeného běhu porodu a usnadňuje kojení. Požádejte, aby o vás pečoval co nejmenší počet lidí. Během porodu se podle potřeby pohybujte, odpočívejte a měňte polohy. Nezadržujte dech, pravidelně dýchejte, podle potřeby „zvučte“ (otevřené hrdlo – krk má spojitost s otevíráním hrdla děložního). Dostatečně pijte, případně jezte něco lehčího.

Pokud jde o zásahy do porodu, je dobré vědět, že medikace matky má vliv také na miminko v děloze. To bývá po narození ospalé a v prvních dnech statisticky projevuje menší zájem o kojení, než dítě, které žádnou medikací ovlivněné není. Procedury používané k urychlení porodu, jako je použití umělého prostaglandinu k vyvolání porodu, infuze s oxytocinem pro zvýšení kontrakcí, nebo protržení vaku blan mohou spustit celou kaskádu dalších zásahů. Např. vyvolat silné, hodně bolestivé kontrakce, po nichž žena žádá medikaci na snížení bolesti (kterou je pak negativně ovlivněno dítě), zvýšené monitorování plodu a kontrakcí, při němž se žena nemůže pohybovat, atd.

Při použití epidurálu, kromě zvýšeného monitorování a tudíž omezení pohybu žena dostává infuzi s tekutinou, aby se předešlo poklesu krevního tlaku. Po porodu pak mívá více nalitá prsa a pro miminko je uchopení bradavky obtížnější. Epidurální anestezie u rodičky může po porodu vést ke zvýšené teplotě, k bolesti hlavy, zad, nohou, což k dobrému startu kojení určitě nepřispěje. V jedné studii bylo zjištěno, že bylo nadstandardně vyšetřováno třikrát více miminek narozených po epidurálu.

Bolest po epiziotomii zvyšuje celkovou nepohodu matky po porodu někdy po mnoho dní, týdnů, případně i měsíců. I takový stav může kojení narušit. Pro dobrý počátek kojení je velmi příznivé, když necháte dotepat pupečník tak, aby dětátko dostalo krev z placenty a v ní všechny potřebné živiny a zároveň vám tak mohlo ležet na břiše nebo hrudníku. Při tom stimuluje odloučení placenty, vyloučení mléka (počátečního mleziva) a vytvoření vzájemnné pevné vazby (bonding). Po porodu bez použití medikace máte vy i dítě v těle maximum přirozeného hormonu oxytocinu, který toto všechno zajišťuje. Pozor: umělý oxytocin, který se v českých porodnicicíh rutinně aplikuje na odloučení placenty, nemá schopnost podpořit „zamilování“ matky a dítěte, naopak blokuje vylučování oxytocinu přirozeného.

Počátky kojení jsou pochopitelně méně snadné po císařském řezu (CŘ). A jde-li o příznivé hormony, z tohoto hlediska je výhodnější akutní císařský řez, nebo císařský řez provedený po té, co přirozený porodní proces už začal a v těle matky i dítěte se již stačily vyloučit porodní a laktační hormony, než plánovaný císařský řez bez porodních kontrakcí. Matky po akutním císařském řezu měly v prvních dnech více mléka a dříve se jim spustilo, než ženám po plánovaném císařském řezu. Jednou ze složek porodního „hormonálního koktejlu“ je totiž také endorfin, který podporuje produkci prolaktinu – hormonu tvorby mléka.

Zajímavý je rovněž výsledek jedné italské studie, při níž bylo zjištěno, že mateřské mléko žen po vaginálním porodu obsahuje v prvních dnech vyšší hladinu endorfinů, než mléko matek po CŘ. Endorfiny pak vytvářejí u miminek určitou – žádoucí(!) – závislost na mateřském mléce, což je pro časté kojení a celkově jeho dobrý start velmi příznivé.

Příchod na svět císařským řezem je pro děti obtížnější. Po narození jim srdce a plíce nepracují stejně jako dětem narozeným vaginálně, mají nižší hladinu glukózy a během prvních 90 minut nižší teplotu. Rutinní odloučení od matky počátek kojení také narušuje.

Po vaginálním porodu by měl být novorozenec vyšetřen na těle matky  (pokud to výjimečně neznemožňuje nějaký nutný zásah) a měli by spolu mít dostatek nerušeného kontaktu kůží na kůži zhruba dvě hodiny a pak i dále. Tak má miminko možnost samo nalézt prs a samo se k němu přisát, což je ideální počátek kojení.  Miminko není vhodné první den koupat – voní po plodové vodě a tato vůně správně stimuluje nervový systém matky i dítěte.

Za všech okolností je pro kojení zcela zásadní dostatek vzájemného fyzického kontaktu (ideálně v prvních dnech prakticky nepřetržitý kontakt). I po medikovaném porodu je možné kojit. Je pak potřeba více trpělivosti a většinou i pomoc zkušené odbornice.

 

Příště: Počátky kojení po císařském řezu

 

Mgr. Vlasta Jirásková,  www.porody.net

Článek vyšel v časopisu Děti a my 10/11 v rubrice Miminka a my

Mamatoto – o důležitosti kontaktu matky a dítěte po porodu

Více zde »

Porodní dům Malý princ

Více zde »

Láska k dítěti mění reakce rodičů na svět. Porozumět vrozeným schopnostem novorozenců

Více zde »

Potřeby nejmenších

Více zde »