Posts Tagged ‘podpora rodičů’

Úplně první článek o dulách v češtině. Z roku 2001.

Tohle je úplně první článek o dulách, který vyšel v češtině. Napsala jsem ho na jaře roku 2001 a byl publikován na Rodině.cz (prvních webových stránkách, které se zabývaly rodičovstvím a porody) 1. června. Později byl zveřejněn v tehdejším časopise pro porodní asistentky, který vydávala ČAPA (Česká asociace porodních asistentek). Využil ho taky Vlasta Marek do knihy Nová doba porodní.
Je to už 16 let, ale na práci dul se nic nezměnilo. Změnila se ale situace s dulami v České republice. Tehdy duly v ČR – dá se říct -  neexistovaly, bylo téměř nemyslitelné, že by rodičku do porodnice doprovázela víc než jedna osoba. Dnes duly do porodnic běžně chodí a jen duly České asociace dul pomohly více než 13 tisícům rodiček během těhotenství, porodu a šestinedělí.

Přečtěte si.

http://www.rodina.cz/clanek1872.htm

O dulách

Během porodu žena potřebuje nejen vědomí, že je nablízku profesionál, který by věděl, jak zvládnout případné komplikace, ale potřebuje i klid, povzbuzení, možná pohlazení, masáž, otřít čelo či podat sklenici vody.

Mnohé výzkumy potvrzují pozitivní vliv nepřetržité přítomnosti speciálně vyškolené doprovodné osoby při porodu na celkový průběh a výsledek porodu. Tuto skutečnost uznává také Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO). Stále více se i u nás mluví a píše o tom, že způsob, jakým žena rodí a přivádí děti na svět, se odráží na jejím sebevědomí, na jejím vztahu k dítěti, na dítěti samotném, atmosféře v rodině a v důsledku i na celé společnosti.

Během porodu žena potřebuje nejen vědomí, že je nablízku profesionál, který by věděl, jak zvládnout případné komplikace, ale potřebuje i klid, povzbuzení, možná pohlazení, masáž, otřít čelo či podat sklenici vody. Po zdravotní stránce o rodičku při porodu pečují porodní asistentky a porodníci; ti ji v různé míře mohou také morálně podporovat. Čím dál více i českých dvojic se rozhoduje pro přítomnost otce u porodu. Většinou se shodnou na tom, jak společně prožitý porod obohatil jejich vztah a stal se jednou z klíčových událostí jejich společného života. Výzkumy ukazují, že otcové, kteří se účastní příchodu svého potomka na svět a mají s ním raný kontakt, si k dítěti snáze vytvářejí vřelý a pevný citový vztah a více a snadněji se zapojují do péče o něj. Partner bývá rodičce při porodu velikou oporou, ale i on ho prožívá jako velice silný citový zážitek a je pro něj proto obtížné, aby s chladnou hlavou reagoval a vždy věděl, jak své ženě pomoci, a to i po absolvování užitečného předporodního kurzu.

V minulosti bývalo běžné, že rodičku při porodu doprovázely ženy (v některých částech světa se tento zvyk udržel dodnes). Kromě porodní báby to mohla být zároveň i matka, teta, sestra nebo sousedka. Na tuto tradici dnes navazují duly. Jejich význam zejména ve Spojených státech sílí, mít dulu u porodu se stává téměř módní záležitostí. Kdo to tedy dula je a jakou úlohu při porodu plní?

Dula je žena (sama může, ale nemusí být matkou), která se rozhodla poskytovat rodičkám během porodu nepřetržitou morální podporu a hledat prostředky, jak jí i po fyzické stránce porod usnadnit. Podporuje rovněž partnera rodičky, je-li přítomen, a pokud si to on přeje, může mu poradit, jak ženě co nejúčinněji pomáhat. U porodu rodičku nepřetržitě provází, je však diskrétní a snaží se nezasahovat, vycítí-li, že si to žena či dvojice nepřeje. Dnes “diplomované duly” (certified doula) ve Spojených státech procházejí odbornou přípravou. Dula sama neposkytuje zdravotnické služby, její činnost doplňuje péči porodníků a porodních asistentek, kteří mají na starost zdravotní stav matky a dítěte. Když se stane, že má porodní asistentka nebo lékař plné ruce práce s matkou nebo s miminkem, dula může rodičce svou přítomností a klidnými slovy nadále dodávat pocit bezpečí. Je v přímém vztahu s rodičkou (a jejím partnerem), ale nevstupuje do vztahu mezi rodiči a zdravotníky. Budoucí rodiče si ji většinou sami vyhledají a sami zaplatí (s výjimkou těch, kteří se pojistili u pojišťovny, která služby duly pokrývá). Některé americké porodnice spolupracují s dulami a jejich služby zprostředkovávají osamělým matkám.

Duly nabízejí předporodní návštěvu, nepřetržitou péči během porodu, poporodní návštěvu a rozšířenou poporodní péči. Při úvodní předporodní návštěvě dula s budoucí maminkou (a jejím partnerem) projde porodní plán a probere s ní, co dalšího při porodu považuje za důležité a co si přeje. Zopakují si vhodné porodní polohy, význam správné výživy a pak si nastávající rodiče můžou s dulou popovídat o všech svých případných obavách z porodu a narození dítěte. Do porodu se rodiče můžou na dulu obracet s dalšími otázkami. Když žena začne mít porodní bolesti, zavolá dule, a ta za ní většinou přijede domů. Dula dokáže podle fyziologie těla, výrazu tváře a řeči rodičky rozpoznat, jak porod postupuje. S rodiči se dohodnou, kdy se odebrat do nemocnice či do porodního domu nebo zatelefonují porodní asistentce, která bude doprovázet porod v domácnosti. Během všech fází porodu, dula pozorně sleduje reakce rodičky a může jí poradit změnu polohy, nabídnout masáž, povzbudivá slova nebo užitečné mlčení. Předem rodiče informuje o výhodách a nevýhodách nemedikalizovaných porodů i možných lékařských intervencí. Je připravena doprovázet a povzbuzovat každou ženu, ať se rozhodne pro jakýkoliv způsob porodu nebo se porod jakkoliv vyvine. Lékaři a ostatní zdravotníci bývali zpočátku zaskočeni přítomností další osoby na porodním sále, avšak dnes si už mnozí pochvalují, že se jejich klientkám dostává zvláštní pozornosti a ty pak bývají spokojenější s celkovým průběhem porodu. Po narození miminka může dula poradit s kojením a s péčí o novorozeně. “Poporodní duly” pomáhají i s domácností, se staršími dětmi a celkově přispívají ke hladšímu startu nové rodiny.

V nejznámější a nejčastěji připomínané studii o významu duly (M. Klaus a J. Kennell: Mothering the Mother, 1993,) se uvádí, že její přítomnost u porodu snižuje počet císařských řezů o 50%, délku první porodní doby o 25%, použití oxytocinu o 40%, užívání léků proti bolestem o 30%, použití kleští o 40%, žádosti o epidurální anestezii o 60% a že přispívá k nižší teplotě rodičky. Služby duly mají pozitivní vliv na kojení, na délku času, který matka s dítětem tráví i na výskyt poporodní deprese. Matky, které doprovází dula, samy hodnotí osobnost svého dítěte, jeho schopnosti a zdravotní stav pozitivněji.

Květen slaví americké porodní asistentky, předporodní instruktorky, duly, někteří porodníci a rodiče jako měsíc dul. Elektronický týdeník Midwifery Today E-News u jeho příležitosti na pokračování uváděl vyznání žen, které se pro toto povolání rozhodly. Jedna z nich napsala: “Když se rodící ženě podívám do očí a uvidím v nich svou setru, matku, dceru a přítelkyni, mám pocit, že dělám něco užitečného. Žena si při porodu zasluhuje plnou pozornost a v porodnici také ochranu. Její partner většinou potřebuje ujistit, že se neděje nic neobvyklého. Normální porod beze stresu je pro miminko navýsost důležitý. Snažím se nabízet to, čeho se mně při prvním porodu bez duly nedostalo: poskytovat pocit bezpečí, pochopení a úlevu, jako jsem objevila během svého druhého porodu.” (Deb Wood, MTEN 3/19, 5.5.2001).

Ženy si navždy zapamatují i nejdrobnější detaily porodu. Nevymažou si z paměti nerudné okřiknutí, nezájem nebo pocit opuštěnosti. Stejně tak v nich po zbytek života zůstanou vlídná slova člověka, který je doprovázel a láskyplně povzbuzoval.

Více informací v angličtině:

www.dona.org

www.midwiferytoday.com

www.birthworks.org

Fotografie: Kathy Grey Farthing , USA

text Vlasta Jirásková, 1. 6. 2001, www.porody.net

Nové letáčky s porodní tematikou!

Pod DOKUMENTY jsem přidala nové informační letáky, na jejichž tvorbě jsme se podílely s kolegyněmi Petrou Sovovou z Hnutí za aktivní mateřství, Jitkou Charvátovou z Porodního domu U Čápa, Zuzanou Candigliota z Ligy  Lidských opráv a Eliškou Kodyšovou z Aperio.

Podpora duly má příznivý vliv na zdraví žen a dětí

Porod a narození dítěte pro ženu představuje zásadní životní období, které podstatným způsobem ovlivňuje její zdraví fyzické i psychické. Během těhotenství, při porodu a v poporodním období vám může pomoci dula a svými službami přispět k vaší duševní i tělesné pohodě. Více zde »

Můj článek o dulách

http://www.vsechnoozdravi.cz/zenske-zdravi/organizace-podporujici-zdravi-zen/podpora-duly-ma-priznivy-vliv-na-zdravi-zen-a-deti

Neodbývejme dotazy dětí – rozhovor ke knížce Povídej mi, jak jsem se narodil/a

Více zde »

Podpůrná skupina pro kojící maminky v úterý 7.10. od 10 hod na Suchdole!

Srdečně zvu maminky (a táty) s kojenými dětmi na povídání o kojení a potřebách malých dětí.

Těhotné ženy a jejich partneři jsou také vítáni, sourozenci kojených dětí též.

Kde: v sympatické kavárně s dětským koutkem Kravál na větvi, na Suchdolském náměstí, u zastávky busu 107 a 147 Internacionální.

Témata: počátky kojení – souvislost kojení a porodu – co dělat, aby bylo mléka dost- jak dlouho kojit – jak často kojit – noční kojení – nemocná matka či dítě a kojení – odstavování – kdy začít s příkrmem – můžu miminko rozmazlit? – jak dobře zvládat mateřskou či rodičovskou roli… a vše další, co vás zajímá.  Přijďte s ostatními sdílet své otázky, radosti a starosti.

Vstup volný či dobrovolný příspěvěk.

Předmluva ke knize Elisabeth Davis a Debry Pascali – Bonaro Orgasmický porod

Ina May Gaskinová: „Když společnost matkám a porodnímu procesu přisuzuje jen nepatrnou hodnotu, trpí kvůli tomu celou řadou negativních dopadů. Proto stojí za to, abychom v životní fázi, která má zcela mimořádný dosah, matkám a dětem poskytovali tu nejlepší možnou péči.“

Odkaz na knihu zde.

Každou minutu na svět přicházejí noví lidé, od nepaměti ženy rodí, naše ženská těla jsou stvořena k přivádění dětí na svět, jsme součástí říše savců… Přesto se zdá, jako by rození pro současné rodičky bylo stále obtížnější. Je však možné si takto vysvětlit pravidelný nárůst podílu císařských řezů, který v roce 2012 v České republice v průměru dosáhl už bezmála 26%?

Při psaní těchto řádků mám v živé paměti dva televizní pořady, které měl nedávno celý národ možnost shlédnout v hlavním večerním vysílacím čase. V populárním seriálu z nemocničního prostředí oblíbený hrdina, sympatický primář porodnického oddělení pomáhá na svět dítěti svého syna. Sledujeme, jak mladou zdravou maminku upoutanou na porodnické lůžko s nohama ve třmenech a její miminko hrdina spolu s porodní asistentkou „zachraňují“. Primář už už chce použít kleště, ale porodní asistentka nešťastné trpící rodičce vší silou zatlačí na břicho, a tak se miminko přece jen narodí i bez kleští. Televizní porodní asistentka provede před zraky diváků nebezpečný, nedoporučovaný Kristellerův manévr.

O pár dní později v dokumentárním pořadu, který provází čtyři ženy od těhotenství přes porod po ranou fázi mateřství, jsme opět svědky porodnického násilí a necitlivosti. Porodní proces je narušován nesmyslnými opakovanými dotazy, které porodní asistentka klade rodící ženě, rodička nemá žádnou podporu, vidíme řízené tlačení vleže s nohama ve třmenech, ostré světlo namířené na klubající se novorozeňátko, okamžité přestřižení pupečníku. Vrcholem je, když právě narozené miminko odnášené na vyšetření visí za ruku a za nohu zdravotnici z rukou…

Zmíněné pořady jen odrážejí typický pohled současné společnosti na porod jako na děsivou, život ohrožující událost a zobrazují typické rutinní praktiky většiny českých porodnic.

Kniha, kterou otevíráte, vás přesvědčí, že všechno může – a má – být úplně jinak. Odbornice na slovo vzaté, porodní asistentka a autorka učebnice pro porodní asistentky Elizabeth Davisová a zkušená dula a lektorka Debra Pascali-Bonarová ukazují, že porod je možné prožít jako příjemnou až slastnou a extatickou, zásadně posilující událost.

Přestože v porodnicích je sexuální stránka porodu standardně popírána a přehlížena, porod je součástí sexuálního života ženy a jako k takovému bychom k němu měli přistupovat. Autorky kladou důraz na přípravu v těhotenství, na informovanost a zdravou životosprávu, jejíž nedílnou součástí je i sexualita. Dozvíme se, jaký konkrétní dopad má strava a pohyb na průběh těhotenství a porodu. Autorky velmi doporučují vypořádat se se stresem, zpracovat stará traumata, pečovat o vztah s partnerem či partnerkou, stejně jako o vztah k sobě samé. Radí, jak již v těhotenství navázat kontakt s vyvíjejícím se děťátkem. Nabádají, aby rodiče s rozmyslem vybírali místo, kde se jejich miminko narodí, a kdo jim u porodu bude pomáhat. Navrhují, jak se připravit na poporodní období.

Porod jako mezní událost se nesmazatelně zapisuje do života ženy, dítěte a celé rodiny, proto se vyplatí věnovat mu náležitou pozornost. V mnoha případech jde o to, zbavit se nánosu strachu, zkreslených představ a společností předávaných klišé. Tato kniha má schopnost bořit mýty a čtenářům otevírat oči. I zdravotníci se v ní dozvědí věci, které se na medicíně nevyučují. Její důležitou součástí je množství inspirativních příběhů žen, které se odvážily veřejně vyjevit, jak je v některých případech porod až zaskočil nečekaně krásnými smyslnými pocity, na něž nikdy nezapomenou. Jak jim porod dodal sebevědomí, sílu a odhodlání do následujících let mateřství, ale i přesvědčení, že v životě teď zvládnou cokoliv.

Kniha je psána s upřímnou otevřeností a s nakažlivým nadšením pro orgasmický a normální – tedy přirozený – porod. Autorky podrobně vyprávějí o porodech svých vlastních dětí. Přestože obě dvě zažily orgasmické porody, nevynechají ani své osobní méně radostné zkušenosti. Svěří se s porody, při nichž byly neodůvodněně rušeny a omezovány. Elisabeth Davisová popisuje i svůj třetí porod, který byl velmi bolestivý a přestal postupovat. Nepopírají, že porod někdy může být komplikovaný a že v takovém případě jsou uvážlivé lékařské zásahy na místě. Nikoho však nestraší. Upozorňují, že podle způsobu porodu není dobré nikoho soudit, ani sebe sama.

Není možné si předem naplánovat orgasmický porod. Je však reálné na sobě pracovat: informovat se, učit se uvolněnosti, pečovat o svou fyzickou i psychickou pohodu, dávat najevo svá přání a potřeby a na porod se pozitivně naladit. Očekávat a představovat si to nejlepší.

Věřím, že tento praktický a přehledný průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím přispěje k tomu, že mnoho dalších žen prožije porod jako krásnou – třeba i extatickou – událost. Věřím, že komplexní příprava na porod, k níž nás Orgasmický porod vybízí, má schopnost nastartovat či podpořit zodpovědný a radostný přístup nejen k porodu, ale celkově k vlastnímu životu. Věřím, že kniha povzbudí rovněž profesionály, aby všichni bez rozdílu k rodícím ženám, miminkům a porodnímu procesu přistupovali s úctou, trpělivostí a pokorou.

Vezměme své porody i svůj život do svých rukou!

Vlasta Jirásková, březen 2014

www.porody.net 

Odkaz na knihu zde.

   

 

Nastávavající maminky (a jejich partnery) srdečně zvu 5.11. na seminář Posílení ženy (a jejího partnera) před porodem

Více zde »

Liga La Leche (La Leche League) – mezinárodní organizace na podporu kojení

Více zde »

Jak vypadají první hodiny a dny s novorozeným dítětem? Jak o něj pečovat a na co dát pozor?

Vlasta Jirásková, Děti a my 9/12

Při úvahách nad tím, co je pro novorozené miminko příznivé a co není, považuji za zásadní tyto skutečnosti: děťátko je od prvního okamžiku citlivá lidská bytost a jako s takovou s ním musíme zacházet. V prvních hodinách, dnech a týdnech spolu matka s dítětem tvoří tzv. dyádu – vzájemně závislou a propojenou dvojici – , a proto by neměli být od sebe oddělováni.  Čerstvě zrození rodiče si někdy také neuvědomují, že od prvních chvil příchodu dítěte na svět jsou oni těmi, kdo za dítě nesou odpovědnost a kdo rozhodují, co se s dítětem bude dít. Jejich právní odpovědnost má jen jednu výjimku. Tou je situace, kdy je dítě ohroženo na životě nebo je vážně ohroženo na zdraví – tehdy o záchraně dítěte rozhodují zdravotníci a mohou činit zásahy i proti vůli rodičů. Ve všech ostatních případech musejí rodiče projevit souhlas se všemi úkony, které zdravotníci s jejich dítětem chtějí dělat. Jedná se o informovaný souhlas, což znamená, že by rodiče měli být seznámeni se všemi klady (přínosem) i zápory (vedlejšími účinky, rizikem) toho kterého úkonu.

Miminko se narodí a hned by se mělo ocitnout na břiše maminky. Porodní asistentka vám pomůže otřít ho plenou a oba byste měli být v teple – měl by vás tedy někdo společně přikrýt dekou. Tělo matky je pro čerstvě narozené děťátko ideálním místem. Dítě ideálně zahřívá (hrudník matky je schopen podle potřeby miminka teplotu přizpůsobit až o 2°C), umožňuje prvotní osídlení bakteriemi matky, nikoliv nemocničními bakteriemi, reguluje dýchání a srdeční rytmus dítěte a umožňuje mu ideální okysličení a vývoj mozku. Nepřerušovaný a nerušený kontakt matky a dítěte kůží na kůži napomáhá k vytvoření jejich vzájemné pevné vazby (přilnutí, bondingu) a k optimálnímu počátku kojení. Přispívá k zotavení a dobré pohodě obou, k sebevědomí ženy a rozvoji jejích mateřských kompetencí. Z fyzického hlediska tělesný kontakt s dítětem ženě pomáhá k odloučení placenty, předchází krvácení, přispívá k zavinutí dělohy a rozvoji laktace.

Vědecké výzkumy potvrzují, že je důležité nechat dotepat pupečník. K dítěti tak přejde krev z placenty, která mu patří, a dodá mu potřebné živiny, m.j. železo. Rychlým přerušením pupečníku děti přicházejí až o 1/3 krevní zásoby.  Když pupečník necháme dotepat, také přechod na dýchání plicemi je plynulý. Ve většině českých porodnic však dotepání pupečníku není samozřejmostí, je třeba, aby si tuto záležitost rodiče ohlídali – předem své přání projevili a raději ještě na konci porodu ho připomněli (úkol pro tatínka).  Je-li dítě v pořádku, teoreticky není problém s přerušením pupečníku počkat až po porodu placenty (případně i déle – “lotosový porod”), ale každá minuta, kterou získáte, je dobrá.

Po narození dítěte zdravotníci zaznamenávají tzv. skóre podle Apgarové – v 1., 5. a 10. minutě sledují puls, dech, svalové napětí, reakce na podráždění a zabarvení kůže miminka. Při tom by dítě nemělo opuštět tělo matky. Vážení a měření miminka může (má!) počkat, stejně jako jeho standardní ošetření, které se v porodnicích obvykle provádí velmi brzy po porodu.

Dítě, které po nemedikalizovaném porodu leží matce na těle, se začne rozhlížet, může se matce upřeně dívat do očí – fantastický pocit, potřebný pro vzájemné zamilování. Začne se zajímat o prs a individuálně ve svém čase se bude snažit k němu dostat a začít sát. Není třeba spěchat – v průměru novorozenci, kterým dáme dostatek času,  začnou pít asi za 40 minut. Jsou přitahováni vůní prsu a svých ručiček, která je stejná jako vůně plodové vody. Vizuálně je láká tmavý terč bradavky.  Jako ostatní savci i lidská mláďata jsou schopna se sama doplazit k prsu a uchopit ho (“samopřisátí”, angl. “breast crawl”) – ideální počátek kojení a vztahu mezi matkou a dítětem.

Jaké úkony miminko v porodnici čekají? Nejprve by se však měla dodržet alespoň tzv. zlatá hodinka nerušeného kontaktu. Vážení – podle porodní váhy se sleduje, jak miminko v následujících dnech přibývá nebo ubývá (10% úbytek je v pořádku, není třeba přikrmovat). Měření – je možné odložit na následující dny, natahování miminka není vhodné kvůli kyčlím. (Některé nemocnice už od něj upustily.) Kredeizace – Ophtalmoseptonex do očí jako prevence infekce. V našich porodnicích injekční aplikace Kanavitu jako prevence krvácení – neprovádí se rutinně ve všech zemích. Možno též podat orálně. Tyto úkony by měly být prováděny v bezprostřední blízkosti matky, k níž by se děťátko mělo hned vrátit. Pokud z vážného důvodu miminko nemůže žena držet na svém těle, měl by ho chovat otec nebo jiná blízká osoba.

V českých porodnicích je zvykem ošetřené děti pevně zavinout tak, že mají volnou jen hlavičku. Děti to sice může uklidnit, ale nenaplňuje to jejich potřebu tělesného kontaktu s matkou, který jim poskytuje všechny zmíněné výhody. I po císařském řezu by se měl zajistit kontakt kůže na kůži matky a dítěte. Je-li žena po celkové anestézii, otec, příp. jiná osoba, by měl miminko chovat, dokud nebude moct být s matkou. Může si ho nahé přivinout na svůj vysvlečený hrudník.

V porodnicích se děti často koupají 2 hodiny po porodu, pak se mnohdy dávají zahřát do vyhřívaného lůžka. Koupáním však novorozeně nejen ztrácí teplotu (lépe než v inkubátoru se zahřeje na těle matky!), ale také mázek – bílý krém, s nímž přichází na svět. Neměl by se smývat.  Ochraňuje a vyživuje pokožku a postupně se do ní vstřebá. Koupání je tedy vhodné odložit třeba na druhý den, někteří rodiče čekají i déle. Koupejte miminko v teplé čisté vodě bez přidání kosmetických přípravků. Ani mýdlo nepoužívejte. Špinavý zadeček se omyje vodou a může ošetřit rostlinným olejem lisovaným za studena (např. slunečnicový, olivový, mandlový).

Na oddělení šestinedělí by matka s miminkem měli být nadále stále spolu, nejlépe miminko na těle matky.  Jsou k tomu přírodou naprogramováni – člověk je savec se spojitým kontaktem.  Miminko potřebuje hodně fyzického kontaktu s matkou a časté neomezované kojení. Tělesný kontakt předchází i kolice. Nečekejte, až dítě začne plakat – pláč je až poslední způsob, jak dává najevo, že něco potřebuje. Novorozenci nedávajte dudlík, a kdyby snad bylo nezbytné krmit ho jinak než přímo z prsu, nepoužívejte lahev, ale alternativní metody krmení (hadičkou po prstu, z kelímku, pomocí suplementoru).

Je vhodné sledovat váhu dítěte, ale bohatě stačí jednou denně ve stejnou dobu. Vážení před každým kojením a po něm výrazně narušuje dobrý počátek kojení.  V některých porodnicích již upustili od odřezávání pahýlu pupečníku. Šetrnější je nechat ho zaschnout a odpadnout. 72 – 96 hod po porodu se odebírá krev z patičky kvůli testu na fenylketonurii. Pro dítě je méně bolestivé, když mu patičku předem zahřejete nebo ho při odběru kojíte.

Již před porodem se zajímejte, jaké praktiky jsou ve vaší porodnici obvyklé. Pokud chcete něco jinak, dejte to najevo. Hovořte se zdravotníky a sepište si porodní přání. Na samostatný list můžete sepsat seznam postupů ohledně péče o miminko, na kterých vám záleží, a předat ho na novorozenecké oddělení. Předem vám může pomoci dula; do porodnice si můžete vzít telefonní čísla na dulu, laktační poradkyni nebo samostatnou porodní asistentku a v případě potřeby, např. při pochybách ohledně kojení, je kontaktovat.

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net