Posts Tagged ‘porodní asistentka’

O porodních domech v roce 2001

Toto je má přednáška na Diskusním večeru č. 2 v Praze v hotelu Pyramida, organizovaném o.s. Aperio, 21. října 2001. Smutnou skutečností je, že ani o 15 let později, v roce 2016, v České republice navzdory letitým snahám neexistuje žádný plně funkční porodní dům, kde by se mohlo rodit. Zpráva o situaci porodních domů ve vybraných zemích Více zde »

Knížka pro malé i velké na Youtube

Podívejte se na novou video upoutávku k mé knížce Povídej mi, jak jsem se narodil/a zde. Jestli se vám líbí, sdílejte ji s přáteli.

Děkuji svému synovi Jakubovi za vytvoření upoutávky, včetně hudby.

Mezinárodní konference o porodu doma v Praze!

Obecně prospěšná společnost Porodní dům U čápa pořádá 7. – 8. listopadu v Praze mezinárodní konferenci “Porod doma – co o něm víme?” Velice zajímavý program najdete na www.pdcap.cz spolu s informacemi, jak se přihlásit. Nenechte si ujít!

Předmluva ke knize Elisabeth Davis a Debry Pascali – Bonaro Orgasmický porod

Ina May Gaskinová: „Když společnost matkám a porodnímu procesu přisuzuje jen nepatrnou hodnotu, trpí kvůli tomu celou řadou negativních dopadů. Proto stojí za to, abychom v životní fázi, která má zcela mimořádný dosah, matkám a dětem poskytovali tu nejlepší možnou péči.“

Odkaz na knihu zde.

Každou minutu na svět přicházejí noví lidé, od nepaměti ženy rodí, naše ženská těla jsou stvořena k přivádění dětí na svět, jsme součástí říše savců… Přesto se zdá, jako by rození pro současné rodičky bylo stále obtížnější. Je však možné si takto vysvětlit pravidelný nárůst podílu císařských řezů, který v roce 2012 v České republice v průměru dosáhl už bezmála 26%?

Při psaní těchto řádků mám v živé paměti dva televizní pořady, které měl nedávno celý národ možnost shlédnout v hlavním večerním vysílacím čase. V populárním seriálu z nemocničního prostředí oblíbený hrdina, sympatický primář porodnického oddělení pomáhá na svět dítěti svého syna. Sledujeme, jak mladou zdravou maminku upoutanou na porodnické lůžko s nohama ve třmenech a její miminko hrdina spolu s porodní asistentkou „zachraňují“. Primář už už chce použít kleště, ale porodní asistentka nešťastné trpící rodičce vší silou zatlačí na břicho, a tak se miminko přece jen narodí i bez kleští. Televizní porodní asistentka provede před zraky diváků nebezpečný, nedoporučovaný Kristellerův manévr.

O pár dní později v dokumentárním pořadu, který provází čtyři ženy od těhotenství přes porod po ranou fázi mateřství, jsme opět svědky porodnického násilí a necitlivosti. Porodní proces je narušován nesmyslnými opakovanými dotazy, které porodní asistentka klade rodící ženě, rodička nemá žádnou podporu, vidíme řízené tlačení vleže s nohama ve třmenech, ostré světlo namířené na klubající se novorozeňátko, okamžité přestřižení pupečníku. Vrcholem je, když právě narozené miminko odnášené na vyšetření visí za ruku a za nohu zdravotnici z rukou…

Zmíněné pořady jen odrážejí typický pohled současné společnosti na porod jako na děsivou, život ohrožující událost a zobrazují typické rutinní praktiky většiny českých porodnic.

Kniha, kterou otevíráte, vás přesvědčí, že všechno může – a má – být úplně jinak. Odbornice na slovo vzaté, porodní asistentka a autorka učebnice pro porodní asistentky Elizabeth Davisová a zkušená dula a lektorka Debra Pascali-Bonarová ukazují, že porod je možné prožít jako příjemnou až slastnou a extatickou, zásadně posilující událost.

Přestože v porodnicích je sexuální stránka porodu standardně popírána a přehlížena, porod je součástí sexuálního života ženy a jako k takovému bychom k němu měli přistupovat. Autorky kladou důraz na přípravu v těhotenství, na informovanost a zdravou životosprávu, jejíž nedílnou součástí je i sexualita. Dozvíme se, jaký konkrétní dopad má strava a pohyb na průběh těhotenství a porodu. Autorky velmi doporučují vypořádat se se stresem, zpracovat stará traumata, pečovat o vztah s partnerem či partnerkou, stejně jako o vztah k sobě samé. Radí, jak již v těhotenství navázat kontakt s vyvíjejícím se děťátkem. Nabádají, aby rodiče s rozmyslem vybírali místo, kde se jejich miminko narodí, a kdo jim u porodu bude pomáhat. Navrhují, jak se připravit na poporodní období.

Porod jako mezní událost se nesmazatelně zapisuje do života ženy, dítěte a celé rodiny, proto se vyplatí věnovat mu náležitou pozornost. V mnoha případech jde o to, zbavit se nánosu strachu, zkreslených představ a společností předávaných klišé. Tato kniha má schopnost bořit mýty a čtenářům otevírat oči. I zdravotníci se v ní dozvědí věci, které se na medicíně nevyučují. Její důležitou součástí je množství inspirativních příběhů žen, které se odvážily veřejně vyjevit, jak je v některých případech porod až zaskočil nečekaně krásnými smyslnými pocity, na něž nikdy nezapomenou. Jak jim porod dodal sebevědomí, sílu a odhodlání do následujících let mateřství, ale i přesvědčení, že v životě teď zvládnou cokoliv.

Kniha je psána s upřímnou otevřeností a s nakažlivým nadšením pro orgasmický a normální – tedy přirozený – porod. Autorky podrobně vyprávějí o porodech svých vlastních dětí. Přestože obě dvě zažily orgasmické porody, nevynechají ani své osobní méně radostné zkušenosti. Svěří se s porody, při nichž byly neodůvodněně rušeny a omezovány. Elisabeth Davisová popisuje i svůj třetí porod, který byl velmi bolestivý a přestal postupovat. Nepopírají, že porod někdy může být komplikovaný a že v takovém případě jsou uvážlivé lékařské zásahy na místě. Nikoho však nestraší. Upozorňují, že podle způsobu porodu není dobré nikoho soudit, ani sebe sama.

Není možné si předem naplánovat orgasmický porod. Je však reálné na sobě pracovat: informovat se, učit se uvolněnosti, pečovat o svou fyzickou i psychickou pohodu, dávat najevo svá přání a potřeby a na porod se pozitivně naladit. Očekávat a představovat si to nejlepší.

Věřím, že tento praktický a přehledný průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím přispěje k tomu, že mnoho dalších žen prožije porod jako krásnou – třeba i extatickou – událost. Věřím, že komplexní příprava na porod, k níž nás Orgasmický porod vybízí, má schopnost nastartovat či podpořit zodpovědný a radostný přístup nejen k porodu, ale celkově k vlastnímu životu. Věřím, že kniha povzbudí rovněž profesionály, aby všichni bez rozdílu k rodícím ženám, miminkům a porodnímu procesu přistupovali s úctou, trpělivostí a pokorou.

Vezměme své porody i svůj život do svých rukou!

Vlasta Jirásková, březen 2014

www.porody.net 

Odkaz na knihu zde.

   

 

Srdečně vás zvu na svůj předporodní kurz od 6. února

Více zde »

Orientujete se v současných porodních službách?

Více zde »

Můj příběh pro porodní asistentku Ivanu Konigsmarkovou

Více zde »

Kojení po císařském řezu

t. Vlasta Jirásková

Je důležité vědět, že kojení po císařském řezu je možné. Úspěšné kojení maminkám po císařském řezu velice pomáhá k upevnění jejich mateřského sebevědomí, k vytvoření pevné vazby a ke vzájemnému napojení s dítětem. Přispívá k „psychickému zahojení“ rány po porodu, který často neproběhl podle představ ženy. Brzy po porodu pomáhá k zavinutí dělohy a jinak mamince a dítěti přináší všechny známé fyzické a psychické výhody.

Aby se kojení podařilo úspěšně zahájit, ženy po císařském řezu potřebují víc pomoci od okolí než po vaginálním porodu. Je-li to možné, vyberte si porodnici, která je známá podporou kojení a tím, že je personál ve věcech kojení skutečně znalý. Může to být porodnice „baby-friendly“ (seznam na www.kojeni.cz) nebo i jiná – reference se snažte získat od zkušenějších rodičů osobně nebo prostřednictvím internetu, od zdravotníků nebo laktačních poradkyní a dul.

Pokud je císařský řez proveden s epidurální anestezií, je žena v průběhu sekce a ihned po porodu při vědomí. Jsou-li žena a dítě klinicky stabilní, není důvod, aby kojení nezapočalo hned po porodu. Nahé miminko proto rodičce brzy po narození někdo ze zdravotníků může položit na nahý hrudník, aby se spolu maminka s dítětem seznámili a aby se v jejich těle vyloučil hormon oxytocin, zodpovědný nejen za vzájemnou vazbu (bonding), ale též za spuštění mateřského mléka. Pro kojení platí ve všech případech stejné zásady. Dejte miminku brzy po porodu možnost, aby uchopilo prs a začalo sát. Pokud to neudělá, nevadí. Nesmírně důležitý je i jen vzájemný fyzický kontakt s matkou, který by měl být co nejdelší.

Když císařský řez proběhne v celkové narkóze, je vhodné, aby ženě s přiložením miminka personál pomohl hned, jak se na to matka cítí.

V době, kdy maminka po sekci nemůže sama miminko držet, ho může chovat tatínek (ideálně na nahém hrudníku). Není to postup, který by vám nabídli v každé porodnici -  pokud si něco takového přejete, musíte sami vyvinout iniciativu. Jednou jsem podobnou situaci zažila jako dula. Má klientka mi z porodnice zavolala, že se právě rozhodlo o císařském řezu, a požádala mě, ať přijedu a čerstvě narozené miminko chovám v náručí (dokud se maminka nevyspí z narkózy). V porodnici byli poněkud překvapení, ale tento postup umožnili. Pro novorozeně je ve většině případů lidský fyzický kontakt mnohem příznivější než umístění do inkubátoru nebo vyhřívané postýlky.

Také miminko narozené po císařském řezu by mělo mít možnost z prsu sát, kdykoliv dá najevo zájem, případně i častěji, tak aby pilo alespoň 8 -12 krát za 24 hodin. To se nejlépe daří, když je s ním matka ve stejném pokoji a má s ním co nejvíc fyzického kontaktu. Potřebuje pomoc někoho, kdo jí dítě podá, kdo ho přebalí, atd. Je proto ideální, když má soukromý pokoj, kde s ní může po celou dobu někdo blízký pobývat: partner, příbuzná, kamarádka. Snažte se mít dítě co nejvíc u sebe, a pokud to opravdu není možné, žádejte, aby vám ho sestry nosily kdykoliv projeví známky zájmu o pití. Ujistěte se, že nedostává dudlík ani příkrm – dejte najevo, že je to pro vás důležité. Kdyby byl příkrm skutečně nezbytný, nesmí ho dostat z lahve, ale nejraději pomocí suplementoru, případně  tenkou hadičkou po prstu, ze stříkačky nebo z kádinky. Sání dudlíku nebo savičky na lahvi by mohlo dítě poplést a obtížně by pak pilo z prsu, protože technika sání je jiná.

Nebojte se kojit, přestože dostáváte léky proti bolesti nebo antibiotika – miminko zpočátku vypije jen malé množství prvního mléka (mleziva, kolostra), jde o objem čajové lžičky. Dostane se k němu tak jen mizivé množství vaší medikace a mlezivo mu dodá vše, co v té době potřebuje.

Miminko bývá po císařském řezu ospalejší a může jevit méně zájmu o prs. Zvýšený stres, který žena zažívá, také narušuje spuštění mléka. Proto je někdy potřeba hodně trpělivosti, než se kojení začne dobře dařit. Je velice důležité a užitečné, abyste měla s miminkem maximum fyzického kontaktu kůží na kůži. Odpočívejte v posteli a miminko si položte na hrudník. Pokud máte pochybnosti, neváhejte už z porodnice zavolat laktační poradkyni, soukromé porodní asistentce nebo dule, aby vám přišla pomoct. Můžete si s ní popovídat i o porodu a svých pocitech.

Doma se šetřte a pečujte jen o miminko a o sebe. Neváhejte přijímat veškerou pomoc a zároveň se snažte obklopit jen lidmi, se kterými je vám dobře, abyste se cítila co nejlíp. Nebuďte překvapená ze svých případných negativních pocitů. Je potřeba se z nich vypovídat. V případě potřeby se obraťte na zkušenou psycholožku či psychologa. Vaše celková pohoda je důležitá i pro miminko a průběh kojení.

 

V jaké poloze kojit?

Při kojení si vždy chraňte jizvu polštářem nebo složeným ručníkem, aby vás do ní miminko nekoplo. Často ženy po císařském řezu kojí v polosedu s podloženými koleny, aby si jizvu zbytečně nenamáhaly. Můžete také kojit vleže tak, že miminko leží bříškem na vašem těle. Osvědčuje se též boční „fotbalové“ držení, kdy se dítě tělíčkem úplně vyhýbá řezu. Naučte se kojit i vleže na boku: miminko leží na posteli vedle vás, celým tělem a hlavou otočené k vám tak, že nemusí hlavičku nijak natahovat ani otáčet. Horní koleno by vám měl někdo podložit polštářem, abyste zbytečně nanapínala břišní svaly. Jako vždy je velmi důležité správné uchopení prsu (velký díl dvorce v ústech dítěte, asymetricky – větší část dvorce může být vidět nad horním rtem, rty ohrnuté ven).

Mgr. Vlasta Jirásková,  www.porody.net

Článek vyšel v časopisu Děti a my 11/11 v rubrice Miminka a my.

Jak porod co nejlépe zvládat, aneb úlevové prostředky při porodu

Ženy porodní kontrakce vnímají individuálně a v různé míře. Dá se s nimi pracovat a jejich vnímání ovlivnit. Existují ženy, které podle svých slov zažily bezbolestný porod, a další, jež při  tlačení miminka na svět prožily orgasmus! (Ano, porod je součástí sexuálního života ženy a s milováním má mnoho společného.) Většina žen se však shoduje v tom, že rození je bolestivé. O kontrakcích se běžně hovoří jako o porodních bolestech, i když někdo raději používá slov jako „návaly“ nebo „vlny“. Bolest při porodu má zásadně jiný význam než bolest, která signalizuje nemoc nebo zranění.

K velké bolesti přispívá napětí a strach. Mezi další faktory, které vnímání bolesti při porodu zvyšují, se řadí pocit bezmoci, osamění, únava, hlad, žízeň, soustředění na bolest. S tím vším se pojí napětí svalů, jež snižuje přísun kyslíku do dělohy, což působí zvýšenou bolest.

Je velmi důležité, aby se rodička při porodu chovala spontánně, nesnažila se komukoliv zavděčit, něco dokázat, nebála se, že se shodí (může křičet, nadávat, plakat). Měla by svobodně dávat najevo, co jí dělá dobře a co potřebuje od ostatních. Aby mohla dobře rodit, potřebuje teplo, pocit bezpečí, šero a možnost nerušeně se poddat porodním silám. Asistenci důvěryhodné láskyplné osoby, která rodičku nevyrušuje, ale zajišťuje odborný dohled a pomoc v případě potřeby (porodní asistentka, lékař). Vnímání bolesti a průběh porodu pozitivně ovlivňuje přítomnost blízkých osob – partnera, kamarádky či příbuzné. Specifickou roli hraje profesionální dula, jejíž klidná nepřetržitá přítomnost statisticky snižuje m.j. použití léků proti bolesti. Při porodu bez použití léků přirozený hormon oxytocin následují endorfiny, které přirozeně snižují vnímání bolesti.

Co ještě může ženě pomoci kontrakce lépe snášet?

Pohybovat se: v první době porodní chodit; měnit pozice – stát, sedět na porodní stoličce, v podřepu, na klíně partnera, pohupovat se vsedě na míči nebo opřená rukama o stůl, postel, partnera (muže, dulu, porodní asistentku – dále jen partnera), klečet (na všech čtyřech; rukama a hlavou opřena o míč, o klín partnera sedícího na židli, o židli), provádět krouživé pohyby pánví (ve stoje, vsedě na míči, na všech čtyřech), plouživě tančit s partnerem. Při tlačení si zvolit polohu podle potřeby, případně ji změnit.

„Vyvěsit“ pánev: s chodidly na zemi se „zavěsit“ na pruh látky svěšený seshora, na partnera (pozor na záda; partner by se měl opřít o stěnu či dveře, aby měl stabilitu), na ribstoly či otevřené dveře.

Odpočívat: vleže na boku na posteli nebo využít tvárný vak. Mezi kontrakcemi je možné krátce pospávat.

Soustředěně dýchat: klidný dech uvolňuje napětí, přivádí kyslík vám i dítěti.

Zvučet podle potřeby: při otevřeném hrdle se otevírá i porodní kanál. Pro uvolnění jsou potřebné zejména hluboké hrdelní zvuky. Zpěv, bručení. Otevřené hlásky a, o, u.

Pít a jíst: neperlivou vodu, bylinný čaj (např. odvar z maliníku) – dostatečná hydratace je důležitá, lehké jídlo pro dostatek energie. Potřebné je časté močení a vyměšování.

Voda: ideální pomocník; v (nepříliš) teplé sprše nebo vaně se tělo uvolní a stahy jsou účinnější a zároveň méně bolestivé.

Masáž, dotyk, obejmutí, hlazení: snižují vnímání bolesti.

Aromaterapie, homeopatie, akupresura: informujte se u odborníků, doporučení jsou  např. v knize Zdravé těhotenství, přirozený porod (Stadelman). 

Hudba: energická či zklidňující.

Vizualizace: sestupu miminka, otevírajícího se květu, mořských vln, příjemného místa…

Humor, úsměv, přetlačování lokty, „frkání“ – rozvibrování rtů.

 

Jakým způsobem mi při porodu může pomáhat můj muž?

Pokud si oba přejete partnerovu přítomnost, může zásadně přispět k vaší pohodě. Musíte však předem vědět, že všechno může být i jinak, než jste mysleli. Možná si nakonec nebudete přát, aby se vás partner dotýkal nebo aby vůbec zůstal v místnosti. Také by partner mohl být natolik zahlcen emocemi, že by podpory, jakou jste si naplánovali, nebyl schopen. Připravte se na všechny eventuality a později si vzájemně pokud možno nic nevyčítejte. Během porodu dávejte najevo, co vám dělá dobře a co ne.

Co tedy partner může dělat:

  • sledovat, jestli vám není zima nebo horko – podat župan, svetr na zapínání, natáhnout či sundat teplé ponožky, otevřít či zavřít okno
  • každou chvíli vám beze slova podat láhev s neperlivou vodou, abyste vypila doušek
  • v noci hledět, aby bylo v pokoji jen přítmí, nikoliv rozsvícené zářivky
  • máte-li v první době porodní zaťaté pěsti, pohladit vás po ruce a uvolnit vám prsty (když zatneme pěsti, automaticky napneme celé tělo; s uvolněnýma rukama je pravděpodobné, že se uvolní i tělo)
  • požádat pro vás o balón, podložku na kleknutí, porodní stoličku, nahřátý polštářek
  • pomoci vám do sprchy
  • budete-li chtít, sprchovat vám kříž (ženy mívají raději soustředěný tok vody na jedno místo, než rychlý pohyb proudem vody)
  • přenést do sprchy stoličku nebo míč
  • pomoci vám dostat hlas do nižší polohy, pokud byste „hlučela“ příliš vysoko
  • pomalu s vámi dýchat
  • přejete-li si homeopatika, v pravidelných intervalech vám je podávat
  • masírovat vám záda, šíji, ruce, nohy, podle vašeho přání
  • přiložit teplé ruce na bedra
  • občas navrhnout změnu polohy
  • pomoci vám v poloze, kterou si vyberete (když budete sedět na míči nebo se o něj opírat, partner by měl nohama míč zapřít, aby nepodklouzl)
  • spíše šetřit slovy
  • šeptat vám, že vás miluje, jste skvělá a krásná
  • líbat vás a hladit (milostný kontakt vyvolává příliv oxytocinu – posílení děložních stahů – a endorfinů – snížení bolesti)
  • komunikovat se zdravotníky – tlumočit vaše přání, připomenout body z porodního plánu (je dobré, aby si partner jeden výtisk nechal u sebe), ptát se na věci, které vám oběma nejsou srozumitelné, zjišťovat, jaké jsou možnosti postupu, žádat o čas na rozmyšlenou, atd.
  • být za všech okolností při vás

Vlasta Jirásková

Mgr. Vlasta Jirásková je lektorka, certifikovaná dula ČAD, laktační poradkyně. Matka dvou dětí. www.porody.net

Článek vyšel v časopise Děti a my 3/2011 v rubrice Miminka a my.

Jak se připravit na porod

Více zde »