Posts Tagged ‘porodní plán/přání’

Podpůrná skupina pro kojící maminky v úterý 7.10. od 10 hod na Suchdole!

Srdečně zvu maminky (a táty) s kojenými dětmi na povídání o kojení a potřebách malých dětí.

Těhotné ženy a jejich partneři jsou také vítáni, sourozenci kojených dětí též.

Kde: v sympatické kavárně s dětským koutkem Kravál na větvi, na Suchdolském náměstí, u zastávky busu 107 a 147 Internacionální.

Témata: počátky kojení – souvislost kojení a porodu – co dělat, aby bylo mléka dost- jak dlouho kojit – jak často kojit – noční kojení – nemocná matka či dítě a kojení – odstavování – kdy začít s příkrmem – můžu miminko rozmazlit? – jak dobře zvládat mateřskou či rodičovskou roli… a vše další, co vás zajímá.  Přijďte s ostatními sdílet své otázky, radosti a starosti.

Vstup volný či dobrovolný příspěvěk.

10 kroků k podpoře raného kontaktu

Do DOKUMENTŮ jsem přidala odkaz na velmi užitečný plakátek psycholožky Michaely Mrowetz a pediatričky Marcely Peremské týkající se podpory kontaktu matky a dítěte ihned po porodu. Doporučuji prostudovat, vytisknout a vzít si s sebou do porodnice. Již před porodem ho můžete zdravotníkům v porodnici předat a hovořit s nimi o něm. Najdete ho také zde.

 

Předmluva ke knize Elisabeth Davis a Debry Pascali – Bonaro Orgasmický porod

Ina May Gaskinová: „Když společnost matkám a porodnímu procesu přisuzuje jen nepatrnou hodnotu, trpí kvůli tomu celou řadou negativních dopadů. Proto stojí za to, abychom v životní fázi, která má zcela mimořádný dosah, matkám a dětem poskytovali tu nejlepší možnou péči.“

Odkaz na knihu zde.

Každou minutu na svět přicházejí noví lidé, od nepaměti ženy rodí, naše ženská těla jsou stvořena k přivádění dětí na svět, jsme součástí říše savců… Přesto se zdá, jako by rození pro současné rodičky bylo stále obtížnější. Je však možné si takto vysvětlit pravidelný nárůst podílu císařských řezů, který v roce 2012 v České republice v průměru dosáhl už bezmála 26%?

Při psaní těchto řádků mám v živé paměti dva televizní pořady, které měl nedávno celý národ možnost shlédnout v hlavním večerním vysílacím čase. V populárním seriálu z nemocničního prostředí oblíbený hrdina, sympatický primář porodnického oddělení pomáhá na svět dítěti svého syna. Sledujeme, jak mladou zdravou maminku upoutanou na porodnické lůžko s nohama ve třmenech a její miminko hrdina spolu s porodní asistentkou „zachraňují“. Primář už už chce použít kleště, ale porodní asistentka nešťastné trpící rodičce vší silou zatlačí na břicho, a tak se miminko přece jen narodí i bez kleští. Televizní porodní asistentka provede před zraky diváků nebezpečný, nedoporučovaný Kristellerův manévr.

O pár dní později v dokumentárním pořadu, který provází čtyři ženy od těhotenství přes porod po ranou fázi mateřství, jsme opět svědky porodnického násilí a necitlivosti. Porodní proces je narušován nesmyslnými opakovanými dotazy, které porodní asistentka klade rodící ženě, rodička nemá žádnou podporu, vidíme řízené tlačení vleže s nohama ve třmenech, ostré světlo namířené na klubající se novorozeňátko, okamžité přestřižení pupečníku. Vrcholem je, když právě narozené miminko odnášené na vyšetření visí za ruku a za nohu zdravotnici z rukou…

Zmíněné pořady jen odrážejí typický pohled současné společnosti na porod jako na děsivou, život ohrožující událost a zobrazují typické rutinní praktiky většiny českých porodnic.

Kniha, kterou otevíráte, vás přesvědčí, že všechno může – a má – být úplně jinak. Odbornice na slovo vzaté, porodní asistentka a autorka učebnice pro porodní asistentky Elizabeth Davisová a zkušená dula a lektorka Debra Pascali-Bonarová ukazují, že porod je možné prožít jako příjemnou až slastnou a extatickou, zásadně posilující událost.

Přestože v porodnicích je sexuální stránka porodu standardně popírána a přehlížena, porod je součástí sexuálního života ženy a jako k takovému bychom k němu měli přistupovat. Autorky kladou důraz na přípravu v těhotenství, na informovanost a zdravou životosprávu, jejíž nedílnou součástí je i sexualita. Dozvíme se, jaký konkrétní dopad má strava a pohyb na průběh těhotenství a porodu. Autorky velmi doporučují vypořádat se se stresem, zpracovat stará traumata, pečovat o vztah s partnerem či partnerkou, stejně jako o vztah k sobě samé. Radí, jak již v těhotenství navázat kontakt s vyvíjejícím se děťátkem. Nabádají, aby rodiče s rozmyslem vybírali místo, kde se jejich miminko narodí, a kdo jim u porodu bude pomáhat. Navrhují, jak se připravit na poporodní období.

Porod jako mezní událost se nesmazatelně zapisuje do života ženy, dítěte a celé rodiny, proto se vyplatí věnovat mu náležitou pozornost. V mnoha případech jde o to, zbavit se nánosu strachu, zkreslených představ a společností předávaných klišé. Tato kniha má schopnost bořit mýty a čtenářům otevírat oči. I zdravotníci se v ní dozvědí věci, které se na medicíně nevyučují. Její důležitou součástí je množství inspirativních příběhů žen, které se odvážily veřejně vyjevit, jak je v některých případech porod až zaskočil nečekaně krásnými smyslnými pocity, na něž nikdy nezapomenou. Jak jim porod dodal sebevědomí, sílu a odhodlání do následujících let mateřství, ale i přesvědčení, že v životě teď zvládnou cokoliv.

Kniha je psána s upřímnou otevřeností a s nakažlivým nadšením pro orgasmický a normální – tedy přirozený – porod. Autorky podrobně vyprávějí o porodech svých vlastních dětí. Přestože obě dvě zažily orgasmické porody, nevynechají ani své osobní méně radostné zkušenosti. Svěří se s porody, při nichž byly neodůvodněně rušeny a omezovány. Elisabeth Davisová popisuje i svůj třetí porod, který byl velmi bolestivý a přestal postupovat. Nepopírají, že porod někdy může být komplikovaný a že v takovém případě jsou uvážlivé lékařské zásahy na místě. Nikoho však nestraší. Upozorňují, že podle způsobu porodu není dobré nikoho soudit, ani sebe sama.

Není možné si předem naplánovat orgasmický porod. Je však reálné na sobě pracovat: informovat se, učit se uvolněnosti, pečovat o svou fyzickou i psychickou pohodu, dávat najevo svá přání a potřeby a na porod se pozitivně naladit. Očekávat a představovat si to nejlepší.

Věřím, že tento praktický a přehledný průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím přispěje k tomu, že mnoho dalších žen prožije porod jako krásnou – třeba i extatickou – událost. Věřím, že komplexní příprava na porod, k níž nás Orgasmický porod vybízí, má schopnost nastartovat či podpořit zodpovědný a radostný přístup nejen k porodu, ale celkově k vlastnímu životu. Věřím, že kniha povzbudí rovněž profesionály, aby všichni bez rozdílu k rodícím ženám, miminkům a porodnímu procesu přistupovali s úctou, trpělivostí a pokorou.

Vezměme své porody i svůj život do svých rukou!

Vlasta Jirásková, březen 2014

www.porody.net 

Odkaz na knihu zde.

   

 

Nastávavající maminky (a jejich partnery) srdečně zvu 5.11. na seminář Posílení ženy (a jejího partnera) před porodem

Více zde »

Klystýr, holení na začátku porodu?

Více zde »

Srdečně vás zvu na svůj předporodní kurz od 6. února

Více zde »

Jak předejít poškození hráze při porodu

Vlasta Jirásková

článek vyšel časopise Děti a my 2/12 v rubrice Miminka a my

Jedním z častých lékařských zásahů při porodu je nástřih hráze (epiziotomie) na konci druhé doby porodní. Provádí se kvůli zvětšení vaginálního otvoru pro urychlení porodu. Zastánci epiziotomií jako důvod uvádějí také prevenci většího natržení. Naproti tomu stojí zkušenosti a přesvědčení žen a některých porodních asistentek, že – má-li už dojít k poškození hráze – pak je výhodnější, když se žena spontánně natrhne v nejtenším místě. Rána se pak snáze hojí.

Prevence nástřihu nebo natržení hráze by měla začít již dlouho před porodem. Aby měla žena správně fungující, nepoškozené svaly a tkáně perinea, potřebuje dobře vyváženou stravu obsahující dostatek bílkovin, čerstvého ovoce a zeleniny. K pružnosti těchto partií pomáhá dobrá hydratace a dostatek kyslíku, stejně jako vhodné tuky (rostlinné oleje lisované za studena, ořechy, mandle, tučné ryby, atd.) a každodenní přísun vitamínu C. Pro pružnost a uvolnění svalstva pánevního dna se zejména ke konci těhotenství doporučuje pít odvar z lněného semínka nebo každý den jednu či dvě lžičky semínek dobře rozžvýkat a vydatně zapít .

Velmi důležitý je také pohyb a cvičení, od pravidelné chůze, plavání, jógy, břišních tanců a těhotenského tělocviku přes sezení v podřepu nebo v tureckém sedu po cvičení pánevního dna. Je dobré u kvalifikované lektorky zjistit, kdy a jak pánevní dno posilovat či uvolňovat. Není to vhodné cvičení v prvním a posledním trimestru.

Také se někdy doporučuje ke konci těhotentství provádět pravidelnou masáž hráze pomocí rostlinného oleje, případně speciální směsí s esenciálními oleji. Názory na užitečnost masáže hráze jako prevenci epiziotomie či natržení se však různí. Přestože s ní některé ženy mají dobrou zkušenost, srovnávací studie její užitek nepotvrdily. Provádějte ji pouze, pokud k tomu máte chuť, a dbejte při tom pečlivě na hygienu. Pohlavní styk je také dobrou přípravou hráze na porod.

Důležitý je výběr místa porodu. Podle Průvodce porodnicemi na www.aperio.cz jednotlivé nemocnice uvádějí značně rozdílná procenta epiziotomií, od 4% až po 81%. (Na základě vědeckých výzkumů by porodnice neměly epiziotomii provádět ve více než 20%.) Často jde o osobní zvyklosti té které porodní asistentky nebo lékaře. Pokud vám záleží na tom, aby vám rutinní epiziotomii neprovedli, uveďte to do svého porodního přání (plánu) a ústně na to při porodu upozorněte. Je to jedno z přání, které ve fázi tlačení může připomenout člověk, který vás při porodu doprovází. Také podpora citlivé duly může sehrát pozitivní roli.

Při samotném porodu existuje řada jednoduchých postupů, jak natržení nebo epiziotomii předejít. Zcela klíčové je šetrné tlačení a vhodná poloha. Rodička by měla mít možnost intuitivně hledat polohu, která jí (a miminku) nejlépe vyhovuje, což znamená, že se i ve druhé době porodní může pohybovat. V zásadě by se měla vyhnout poloze na zádech a přitahování kolen k sobě. Vhodná je vertikální poloha s chodidly opřenými o podložku (podlahu nebo postel). Nohy by neměly být doširoka otevřeny. V poloze na boku (je-li v daném případě vhodná) dochází k porušení hráze nejméně často. Žena by měla tlačit jen při kontrakcích a při pocitu nutkání. Miminko by měla spíš „vydechovat“ ven pomalými hlubokými výdechy. Při otevření úst se otevírá děložní hrdlo, výhodné je tedy hluboké hrdelní mručení. Řízené tlačení se zadržovaným dechem, které se v českých porodnicích stále běžně praktikuje, řadí Světová zdravotnická organizace mezi praktiky jednoznačně škodlivé, které by se provádět neměly. Výsledky porovnání skupin žen, které tlačily spontánně nebo podle vedení lékaře či porodní asistentky „řízeně“, svědčí ve prospěch spontánního vypuzování dítěte. Tak měly ženy hráz nepoškozenou významně častěji. Tehdy se totiž snáze chovají v souladu se svými tělesnými pocity a mohou jim přizpůsobit intenzitu a směr tlaku.

Účinkem tepla docházi k roztahování a uvolňování tkání. Proto je důležité, aby rodící ženě nebyla zima (nezapomeňte na teplé ponožky). Na hráz se doporučují vlhké teplé obklady s čistou vodou nebo s přídavkem rostlinného oleje, případně obklady z černé kávy. Obklady by se však neměly používat dřív, než hlavička začne prořezávat, neboť by mohly vést k otoku hráze. K ochraně perinea slouží rovněž protitlak v oblasti hráze a řitního otvoru, dále lubrikace poševního otvoru pomocí rostlinného oleje nebo lubrikačního gelu.

Porodní asistentky často matkám doporučují, aby se dotkly postupně vycházející hlavičky. Rodičkám kontakt s miminkem dodá sílu k závěru porodu a, když ucítí ztenčující se napjatou hráz, snadněji přizpůsobí sílu tlačení.

Porod do vody bývá pro matku a dítě šetrnější a hráz při něm bývá méně často poškozena.

Jak epiziotomii nebo natržení léčit

Zcela zásadní je důsledná pečlivá hygiena a časté sprchování postiženého místa. Tradičně se doporučuje dostatek vzduchu, je-li to možné, i slunce. Řada žen má dobrou zkušenost s oplachováním odvarem z dubové kůry. V literatuře jsem našla doporučení potírat postižené místo medem pro jeho stahující, protiinfekční a hojivé  vlastnosti, podobně lze použít i mateřské mléko. Doporučuje se několik kapek mateřského mléka na obklad. Studené nebo i ledové obklady (zmrazené čtverce gázy namočené do vody, před použitím obalené látkou) krátce po porodu zamezí většímu otoku poraněné tkáně a sníží bolestivost. Dají se použít i obalené kostky ledu. Kegelovy cviky po porodu pomáhají, aby se oblast hráze dostala do původního stavu. Mělo by se s nimi začít zhruba třetí den po porodu.

Pro tuto situaci existují homeopatika nebo esenciální oleje. Řada žen má zkušenost, že s poškozenou hrází se dá přijatelně sedět na nafukovacím plaveckém kruhu.

Poměrně jednoduché, za to velmi účinné, opatření je zůstat po porodu ležet s přinoženýma nohama. Jedině tak může dobře srůst trhlina, kterou si rodička nepřeje sešít. Pobyt na lůžku úzce souvisí s potřebou odpočinku a péče ostatních o novopečenou maminku. Pokud se jí dostane náležité péče příbuzných, duly nebo kamarádky, partner jí pomáhá a podporuje ji, žena má dostatek času sama pro sebe a pro své miminko. To přispívá k její spokojenosti a pohodě, které významně napomáhají rychlému poporodnímu hojení a zotavení.

Mgr. Vlasta Jirásková, www.porody.net

Umění kojit v Aperiu 25.9.2012

Více zde »

Porodní plán – porodní přání

Více zde »

Kojení po císařském řezu

t. Vlasta Jirásková

Je důležité vědět, že kojení po císařském řezu je možné. Úspěšné kojení maminkám po císařském řezu velice pomáhá k upevnění jejich mateřského sebevědomí, k vytvoření pevné vazby a ke vzájemnému napojení s dítětem. Přispívá k „psychickému zahojení“ rány po porodu, který často neproběhl podle představ ženy. Brzy po porodu pomáhá k zavinutí dělohy a jinak mamince a dítěti přináší všechny známé fyzické a psychické výhody.

Aby se kojení podařilo úspěšně zahájit, ženy po císařském řezu potřebují víc pomoci od okolí než po vaginálním porodu. Je-li to možné, vyberte si porodnici, která je známá podporou kojení a tím, že je personál ve věcech kojení skutečně znalý. Může to být porodnice „baby-friendly“ (seznam na www.kojeni.cz) nebo i jiná – reference se snažte získat od zkušenějších rodičů osobně nebo prostřednictvím internetu, od zdravotníků nebo laktačních poradkyní a dul.

Pokud je císařský řez proveden s epidurální anestezií, je žena v průběhu sekce a ihned po porodu při vědomí. Jsou-li žena a dítě klinicky stabilní, není důvod, aby kojení nezapočalo hned po porodu. Nahé miminko proto rodičce brzy po narození někdo ze zdravotníků může položit na nahý hrudník, aby se spolu maminka s dítětem seznámili a aby se v jejich těle vyloučil hormon oxytocin, zodpovědný nejen za vzájemnou vazbu (bonding), ale též za spuštění mateřského mléka. Pro kojení platí ve všech případech stejné zásady. Dejte miminku brzy po porodu možnost, aby uchopilo prs a začalo sát. Pokud to neudělá, nevadí. Nesmírně důležitý je i jen vzájemný fyzický kontakt s matkou, který by měl být co nejdelší.

Když císařský řez proběhne v celkové narkóze, je vhodné, aby ženě s přiložením miminka personál pomohl hned, jak se na to matka cítí.

V době, kdy maminka po sekci nemůže sama miminko držet, ho může chovat tatínek (ideálně na nahém hrudníku). Není to postup, který by vám nabídli v každé porodnici -  pokud si něco takového přejete, musíte sami vyvinout iniciativu. Jednou jsem podobnou situaci zažila jako dula. Má klientka mi z porodnice zavolala, že se právě rozhodlo o císařském řezu, a požádala mě, ať přijedu a čerstvě narozené miminko chovám v náručí (dokud se maminka nevyspí z narkózy). V porodnici byli poněkud překvapení, ale tento postup umožnili. Pro novorozeně je ve většině případů lidský fyzický kontakt mnohem příznivější než umístění do inkubátoru nebo vyhřívané postýlky.

Také miminko narozené po císařském řezu by mělo mít možnost z prsu sát, kdykoliv dá najevo zájem, případně i častěji, tak aby pilo alespoň 8 -12 krát za 24 hodin. To se nejlépe daří, když je s ním matka ve stejném pokoji a má s ním co nejvíc fyzického kontaktu. Potřebuje pomoc někoho, kdo jí dítě podá, kdo ho přebalí, atd. Je proto ideální, když má soukromý pokoj, kde s ní může po celou dobu někdo blízký pobývat: partner, příbuzná, kamarádka. Snažte se mít dítě co nejvíc u sebe, a pokud to opravdu není možné, žádejte, aby vám ho sestry nosily kdykoliv projeví známky zájmu o pití. Ujistěte se, že nedostává dudlík ani příkrm – dejte najevo, že je to pro vás důležité. Kdyby byl příkrm skutečně nezbytný, nesmí ho dostat z lahve, ale nejraději pomocí suplementoru, případně  tenkou hadičkou po prstu, ze stříkačky nebo z kádinky. Sání dudlíku nebo savičky na lahvi by mohlo dítě poplést a obtížně by pak pilo z prsu, protože technika sání je jiná.

Nebojte se kojit, přestože dostáváte léky proti bolesti nebo antibiotika – miminko zpočátku vypije jen malé množství prvního mléka (mleziva, kolostra), jde o objem čajové lžičky. Dostane se k němu tak jen mizivé množství vaší medikace a mlezivo mu dodá vše, co v té době potřebuje.

Miminko bývá po císařském řezu ospalejší a může jevit méně zájmu o prs. Zvýšený stres, který žena zažívá, také narušuje spuštění mléka. Proto je někdy potřeba hodně trpělivosti, než se kojení začne dobře dařit. Je velice důležité a užitečné, abyste měla s miminkem maximum fyzického kontaktu kůží na kůži. Odpočívejte v posteli a miminko si položte na hrudník. Pokud máte pochybnosti, neváhejte už z porodnice zavolat laktační poradkyni, soukromé porodní asistentce nebo dule, aby vám přišla pomoct. Můžete si s ní popovídat i o porodu a svých pocitech.

Doma se šetřte a pečujte jen o miminko a o sebe. Neváhejte přijímat veškerou pomoc a zároveň se snažte obklopit jen lidmi, se kterými je vám dobře, abyste se cítila co nejlíp. Nebuďte překvapená ze svých případných negativních pocitů. Je potřeba se z nich vypovídat. V případě potřeby se obraťte na zkušenou psycholožku či psychologa. Vaše celková pohoda je důležitá i pro miminko a průběh kojení.

 

V jaké poloze kojit?

Při kojení si vždy chraňte jizvu polštářem nebo složeným ručníkem, aby vás do ní miminko nekoplo. Často ženy po císařském řezu kojí v polosedu s podloženými koleny, aby si jizvu zbytečně nenamáhaly. Můžete také kojit vleže tak, že miminko leží bříškem na vašem těle. Osvědčuje se též boční „fotbalové“ držení, kdy se dítě tělíčkem úplně vyhýbá řezu. Naučte se kojit i vleže na boku: miminko leží na posteli vedle vás, celým tělem a hlavou otočené k vám tak, že nemusí hlavičku nijak natahovat ani otáčet. Horní koleno by vám měl někdo podložit polštářem, abyste zbytečně nanapínala břišní svaly. Jako vždy je velmi důležité správné uchopení prsu (velký díl dvorce v ústech dítěte, asymetricky – větší část dvorce může být vidět nad horním rtem, rty ohrnuté ven).

Mgr. Vlasta Jirásková,  www.porody.net

Článek vyšel v časopisu Děti a my 11/11 v rubrice Miminka a my.